Trhací nýty: vyvarujte se nejčastějších chyb

17. 04. 2024

Pokud začínáte s trhacími nýty, máte nejspíš hlavu plnou otázek. Jak vybrat ty správné? Čím se vám bude nýtovat nejlíp? A jak vytvořit bezpečný spoj, který vydrží? Dali jsme dohromady vše důležité, co potřebujete vědět, než začnete nýtovat.

Princip nýtování trhacími nýty je poměrně jednoduchý. Do vyvrtaného otvoru zarazíte tělo nýtu až po hlavu a na trn nasadíte nos kleští. Při zmáčknutí kleště vtahují trn do sebe. Tělo nýtu je tím tlačeno z opačné strany proti spojovanému materiálu a tímto tlakem se deformuje do podoby druhé hlavy nýtu. Následně kleště trn uštípnou a nýtovaný spoj je hotový.

Pro nýtování trhacími nýty tedy stačí přístup jen z jedné strany, což je velká výhoda oproti klasickým plným nýtům, kde musí být přístup z obou stran spojovaných dílů. Navíc trhací nýty velmi dobře odolávají vibracím, proto jsou tak oblíbené v auto-moto průmyslu. Najdete je ale i v elektrospotřebičích, kontejnerech nebo třeba na střechách. Obzvlášť se vyplatí pro spojování hliníkových plechů, jelikož hliník je na rozdíl od oceli těžko svařitelný.

Nýtováním se vytváří nerozebíratelný spoj. Respektive rozebrat ho jde, ale jen destruktivně: odvrtáním. Pak musíte dané místo znovu zanýtovat novým nýtem. Abyste se vyhnuli takovýmto potížím, vyplatí se výběr nýtů ani samotné nýtování nepodcenit.

Číhají na vás přitom tři zásadní rizika, kterým je potřeba se vyhnout:

  1. špatná kombinace materiálů, vedoucí ke galvanické korozi,
  2. chybný výběr velikosti nýtů nebo kleští
  3. a nepozornost při samotném nýtování.

Když to však uděláte správně, získáte lehký, pevný a spolehlivý spoj.

1) TYP A MATERIÁL NÝTU

Čím začít? Nejdřív musíte vědět, co budete nýtovat. Z jakého je to materiálu, kde to bude sloužit, jaké jsou požadavky na pevnost, výsledný vzhled a funkci.

Pro naprostou většinu aplikací postačí standardní trhací nýty. Vybírat přitom můžete ze 3 typů hlavy. Základní plochá hlava je nejuniverzálnější a vhodná pro všechny aplikace kromě křehkých, extrémně hladkých a tenkých materiálů. Na ty je lepší velká hlava, která rozloží tlak do větší plochy a poskytuje tak vyšší pevnost. Pokud je potřeba, aby spoj nevystupoval nad úroveň povrchu, hodí se nýty se zapuštěnou hlavou.

Zcela zásadní pro výběr nýtu je materiál, který plánujete nýtovat. Budou to hliníkové plechy? Nebo ocelové díly? Tomu přizpůsobte materiál nýtu. Jen tak se totiž vyhnete galvanické korozi, která by vám po čase sežrala celý spoj. (Co je galvanická koroze a kdy vzniká, se dočtete v našem článku.)

Přitom stačí jen vybrat nýt ze stejného materiálu jako spojované díly, případně z takového, který se s ním snese. Jednoduše řečeno: když hliníkové plechy spojíte hliníkem, nerezové nerezovým nýtem a ocelové zase ocelovým, nemůžete nic zkazit.

Materiál trhacího nýtu se uvádí hned dvěma údaji, například „Al/St“. To znamená, že tělo nýtu je z hliníku (Aluminium), zatímco trn je z oceli (Steel). Důležité je přitom právě tělo nýtu, jelikož to tvoří výsledný spoj, zatímco trn při nýtování odpadne. Proto je nutné přizpůsobit materiál těla tomu, co nýtujete, kdežto na trnu tolik nezáleží. Ten se většinou vyrábí z oceli, protože je dostupná a má vhodné vlastnosti pro odštípnutí.

Každý materiál má zároveň svá specifika:

  • hliník (Al) – pro lehké hliníkové konstrukce a spojování měkkých materiálů,
  • ocel (St) – nejběžněji používaná, odolná a pevná,
  • nerez (A2) – odolává korozi a povětrnostním podmínkám,
  • měď (Cu) – vede elektřinu a teplo, odolává vysokým teplotám,
  • mosaz (Ms) – pevná a nejiskří, proto je ideální pro plynařský průmysl,
  • lakovaná ocel (podle RAL) – na barevně lakované povrchy, kde je potřeba zachovat jednotný vzhled,
  • plast – nevodivý, nekoroduje, pro měkké materiály a plasty, nýtuje se speciálními kleštěmi.

Ne vždy ale člověk spojuje díly ze stejného materiálu. Když nýtujete měkký materiál k tvrdému (třeba plast ke kovu) nebo tenký díl k tlustému, je potřeba se tomu přizpůsobit.

Pokud je měkký/tenký díl nahoře (tedy ze strany, odkud nýtujete), použijte nýt s velkou hlavou.

V případě, že je měkký/tenký materiál dole, ze slepé strany, hodí se víc rozpěrný nýt, který udělá rozměrnější hlavu vespod. Tím nedojde k deformaci spojovaného materiálu a dosáhnete odolnějšího spoje.

2) ROZMĚRY NÝTU A KLEŠTĚ

Teprve když máte jasno, jaký nýt potřebujete, řešíte jeho správnou velikost. Vhodný průměr a délka nýtu zásadně ovlivňují výslednou pevnost spoje. Je potřeba zdůraznit, že udávané rozměry nýtů vždycky označují průměr i délku těla nýtu – bez hlavy a bez trnu.

Vhodnou délku nýtu určíte podle celkové síly spojovaných materiálů. Ta musí odpovídat tzv. svěrné tloušťce konkrétní velikosti nýtu. To znamená, že se síla použitého materiálu musí vejít mezi minimální a maximální tloušťku, kterou daný nýt zvládne spojit.

Příklad: Nýtujete ocelové plechy o celkové síle 2,5 mm. Z naší přehledné tabulky tak snadno zjistíte, že vám vyhovují standardní ocelové nýty (St/St) v základních průměrech o délce 6 mm, protože mají svěrnou tloušťku v rozsahu 0,5-3,0 mm. Pokud zvolíte nýt s menší nebo naopak větší svěrnou tloušťkou, než potřebujete, spoj nebude pevný ani spolehlivý.

Aby to nebylo příliš jednoduché, svěrná tloušťka stejně velkých nýtů se může lišit napříč různými materiály i typy nýtů. Např. svěrná tloušťka ocelových a nerezových nýtů může být menší než u stejně velkých nýtů z hliníku či mědi. Proto vždy hledejte svěrnou tloušťku toho konkrétního typu nýtů, který potřebujete.

Průměr nýtu se zase odvíjí od požadované pevnosti. Nýt 3x6 mm má menší pevnost v tlaku i tahu než nýt 4,8x6 mm, byť mají stejnou délku a svěrnou tloušťku. Když nechcete určovat průměr nýtu „pocitově“, najdete u každého seriózního výrobce nýtů tabulku s pevností v tahu a ve střihu.

Čím pevnější spoj chcete, tím větší průměr nýtu zvolte. Jedno doporučení praví, že průměr nýtu by měl být aspoň tak velký jako síla nejtlustšího spojovaného dílu. Trhací nýty se vyrábějí standardně v devíti průměrech: 2,4/3,0/3,2/4,0/4,8/5,0/6,0/6,4/7,8 mm.

Váš výběr může ovlivnit i to, jaké nýtovací kleště máte k dispozici, respektive pro jaké průměry nýtů jsou konkrétně určené. Málokteré totiž pokryjí všechny nýty od 2,4 do 7,8 mm. Pokud kleště ještě nemáte, můžete naopak přizpůsobit jejich volbu vybrané velikosti nýtů.

Typy kleští

Jelikož se spoj vytváří deformací těla nýtu, je logické, že výsledek záleží i na výběru kleští. Ne každé kleště si totiž poradí třeba s velkými nerezovými nýty. Manuální síla vyvinutá při nýtování přímo ovlivňuje kvalitu a robustnost spoje. Jaké máte možnosti?

  • Ruční kleště

Ruční kleště jsou nejdostupnější, a tudíž ideální pro občasné rychlé opravy. Práce s nimi je však namáhavá. Zatímco hliníkové nebo ocelové nýty zvládnou snýtovat všechny kleště, na nerezové nýty většího průměru už nemusí vždy stačit. Pak sáhněte raději po pákových kleštích, které efektivněji přenášejí sílu stisku do spoje. Ještě existují nůžkové kleště (neboli harmonikové) pro profesionální využití v průmyslu. Jejich specifický tvar snižuje zatížení rukou a usnadňuje práci.

  • Pneu kleště (pistole)

Skvěle se hodí pro celodenní práci u montážní linky nebo v servisu. Pneumatické pistole jsou výkonné a bez námahy vytvářejí kvalitní odolné spoje. Na druhou stranu je limituje kompresor a délka hadice, takže se – jako pneu nářadí obecně – hodí spíš pro práci na jednom místě.

  • Aku kleště (pistole)

Umožňují pracovat ve výškách a na špatně dostupných místech, protože neomezují ani kabelem, ani hadicí. Aku pistole nabízí velký výkon a poradí si snad se všemi trhacími nýty, bývají však nejdražší ze všech možností.

Dostupnější variantu představují nýtovací nástavce, které se nasazují na běžné aku šroubováky či elektrické vrtačky. Celkově je sice nýtovací nástroj trochu neohrabaný, zvládne však nýty ze všech materiálů a díky své malé velikosti se nástavce snadno skladují.

  • Elektrické kleště (pistole)

Elektrická nýtovací pistole s připojením do sítě je naprosto neobvyklá. Naše pistole Extol Industrial nýtuje rychle a jednoduše. Zvládne trhací nýty z hliníku, mědi, oceli i nerezu. Její pořízení přitom stojí výrazně méně než u aku pistole. Jediné omezení představuje elektrický kabel.

Jak často budete nýtovat? A v jakých podmínkách? Nad tím se při výběru kleští zamyslete. V úvahu vezměte i hmotnost kleští, aby vás nebolela ruka hned po prvním nýtu. Taky se vám vyplatí, když mají sběrač trnů, aby se odštípnuté trny nikde neválely.

Pamatujte i na to, že pro každý průměr nýtu mají kleště a pistole vlastní čelisti. Používejte vždy čelisti správné velikosti. To bývá častá chyba, díky které nýtování selže. Pokud se 2,4mm nýt pokusíte nýtovat s čelistmi na 4,0mm nýty, nedopadne to dobře. Běžně se dají sehnat i náhradní čelisti, pokud se původní opotřebují nebo ztratí.

3) CHYBY PŘI NÝTOVÁNÍ

Když máte nýty i nářadí, můžete se pustit do nýtování. Nejdřív je potřeba vyvrtat otvory, do kterých nýty zasadíte. Jak velký vrták si na to vzít?

Vždy je třeba se řídit požadavky výrobce nýtů, ale u běžných trhacích nýtů bývá pravidlo jednoduché: vrták (a tedy i otvor) má být vždy o 0,1 mm větší než průměr nýtu. Například pro nýt o průměru 4,8 mm tak potřebujete 4,9mm vrták. Liší se to jen u rozpěrných trhacích nýtů, kde je potřeba vzít vrták větší o 0,2-0,5 mm. Tento krok nepodceňujte. Pokud bude otvor příliš velký, vznikne ve spoji vůle a nýt se bude protáčet.

Stejné riziko hrozí, když spojované materiály k sobě dobře nedoléhají. Tam, kde můžete, pomozte si raději svěrkami. Při nýtování pak nezapomeňte stisknout kleště co nejpevněji, aby se nýt stlačil úplně.

To jsou 3 nejčastější chyby, kterých se při nýtování můžete dopustit. Pokud si je pohlídáte – a pokud zvolíte správné nýty i kleště – můžete se na nýtované spoje plně spolehnout.

 

Předchozí článek