Závlaha účinkuje jen ve správný čas. Zavlažování zahrady I
14. 02. 2020
Je lepší zavlažovat častěji a trochu, nebo méně často a do hloubky? Proč záleží na čase a množství? A co je to vlastně závlahová dávka a jakou roli ve správné závlaze zahrady hraje? V prvním článku našeho nového seriálu se dozvíte vše důležité, abyste se v zavlažování zahrady dokázali orientovat.
Ani nedostatek, ani nadbytek
V rostlině voda slouží hlavně k transportu živin a jako zdroj vodíku pro fotosyntézu. Přes den rostliny transpirují, tedy vydávají vodu převážně prostřednictvím listů, což je chrání před přehřátím.
Pokud je vody nedostatek, zpomalí se vývoj rostliny a sklidíte méně plodů, které jsou navíc horší kvality. Když je jí ale nadbytek, ani to není dobře. Zhorší se vývoj kořenů, objeví se houbové choroby, a pokud taková závlaha přijde po velkém suchu, řada plodin to odnese popraskáním.
V našich klimatických podmínkách není nikdy tolik srážek, kolik rostliny potřebují. V posledních letech však sucho spíš narůstá a podle klimatologů to lepší nebude ani v blízké době.
Proto je potřeba nedostatek přirozené vlhkosti kompenzovat vlastním zavlažováním. A to co nejefektivnějším, aby doslova ani kapka nepřišla nazmar. V našem seriálu o závlaze vám ukážeme, jak zavlažovat správně a účinně, abyste prospěli rostlinám a zároveň vodou zbytečně neplýtvali.
Důležitý je čas a množství
Závlaha účinkuje jenom ve správný čas. Každý druh rostliny potřebuje v jiné době jinou dávku – zpravidla chce větší příděl vody jen v určité vývojové fázi. Jindy zase přebytek rostlině uškodí.
Kolik vláhy tedy rostliny potřebují, aby prospívaly? Abychom lépe pochopili, jak správně zavlažovat, vyplatí se nejdřív seznámit s některými pojmy.
Nedostatek vláhy (tzv. vláhový deficit) můžeme vyjádřit jako rozdíl mezi tím, kolik vody rostlina v daném období potřebuje (tzv. vláhová potřeba), a tím, kolik jí přirozeně získá z deště a půdy.
Jelikož v našich podmínkách nikdy nenaprší dost, musíme tento deficit rostlinám vynahradit zavlažováním.
Touto náhradou je tzv. závlahové množství. Tedy objem vody, který je za celé vegetační období nutné přivést pěstované plodině na jednotku zavlažované plochy. Toto množství se rozděluje do jednotlivých závlahových dávek - objemu vody dodaného jednorázovou závlahou.
Závlahové množství i dávka se nejčastěji udávají v milimetrech nebo v litrech na metr čtvereční (1 mm = 1 l/m²). Pro ilustraci: 10mm závlahová dávka představuje 10 litrů vody vylitých na prostor metr krát metr. Ve středně propustné půdě pronikne toto množství do hloubky 10-13 cm.
Důležité je zavlažovat v tzv. kritických obdobích. Ty společně s průměrnou závlahovou dávkou zeleniny, okrasných rostlin nebo travin najdete v dalším článku.
Jenže jak to poznat, že už rostlina závlahu potřebuje?
Určíme to podle objemové vlhkosti půdy. Obecně platí, že se zavlažováním se má začít, když obsah vody v půdě klesne pod 15-20 %. Když se sníží až pod 8-12 %, rostliny začnou vadnout, protože zbylá voda už je vázána takovou silou, že ji rostliny nedokážou využít.
V praxi to poznáte tehdy, jakmile zaboříte prst do hlíny a neucítíte žádnou vlhkost. Nebo stlačte v dlani hrudku zeminy, nejlépe z kořenové zóny. Když se rozpadá, půda už je suchá a potřebuje zalít. Pokud se hrudka mírně lepí, ale nemaže ani nezvlhčuje ruce, je správně provlhlá. Jestli z ní ale kape voda, rostliny závlahu určitě ještě nepotřebují.
Pokud vůbec neprší, zalévejte nejpozději po týdnu. Je to účinnější, než zalévat každý den. Trvalá vlhkost rostlinám neprospívá, jelikož půda i kořeny potřebují kromě vláhy i provzdušnění.
Proto zavlažujte méně často, ale do hloubky
Tak se totiž voda dostane až k aktivním kořenům, které ji „načerpají“ do rostliny. Běžnou půdu dávka 10 l/m² provlhčí do hloubky 10 cm. Mezi zálivkami musí půda proschnout. (Jsou však výjimky z pravidla, kterým prospěje častější zálivka. Třeba hlávkový salát.)
Který typ půdy udrží víc vody? A je lepší zavlažovat ráno nebo večer? O tom jsme se rozepsali už ve starším článku.
Pokud zaléváte konví, prospějete rostlinám ještě víc, když je zalejete dvoufázově. Nejdřív pokropit, po pár minutách pořádně zalít.
Tip: Jestli chcete zabránit zbytečnému výparu, půdu pravidelně kypřete (voda pak tolik nevzlíná k jejímu povrchu). Také na humus bohatá zemina dokáže udržet hodně vlhkosti. Pomoct si můžete i mulčováním nebo netkanou textilií.
Při ručním zalévání se chtě nechtě spousta vody vyplýtvá. Jelikož je voda čím dál vzácnější komodita, vede nás to k nutnosti využívat ji co nejefektivněji. Třeba pomocí kapkové závlahy. O ní i dalších druzích zavlažovacích systémů se dočtete víc v dalších článcích. Poradíme vám třeba, kde se který typ závlahy nejvíc hodí.
