Jak zachránit starý a prořídlý živý plot (a kdy už je pozdě)?
Proč živý plot řídne a sesychá? Nejčastější příčiny jsou hned čtyři:
- Nedostatek světla – když je spodní část plotu zastíněná horními větvemi, začne plot odspodu usychat. Řešením je stříhat plot do tvaru písmene A – dole ho nechat širší než nahoře, aby i spodní větve měly dost světla. Část plotu, která je stabilně ve stínu, vždy regeneruje hůř než osluněná strana.
- Nedostatek živin – když je půda vyčerpaná a nestačí plot uživit, ten začne strádat a projeví se to na jeho vzhledu. Pomůže přihnojení, nesmí se to ale přehnat.
- Tupé nůžky – pokud stříháte tupým nářadím, plot řídne a hnědne. S tupým ostřím se totiž nejen při práci navztekáte, ale hlavně zanecháte na rostlině roztřepené konce, které snadno podléhají infekcím. Mějte proto nůžky vždy opravdu ostré.
- Nedostatek stříhání – jestliže plot není pravidelně stříhaný (především ten listnatý), stane se nevzhledným a řídkým. Živý plot se totiž nestříhá jen proto, aby měl hezký pravidelný tvar, ale také proto, aby byl hustý. Když budete prořídlý plot stříhat často, postupně bude vytvářet nové a nové výhonky a zhoustne.
Každý druh dřeviny má ale své potřeby a svá slabá místa, která je potřeba hlídat. Jaký plot ještě můžete zachránit a kdy už to nemá smysl?
Listnaté živé ploty
Listnáče obecně snášejí řez líp než jehličnany a je pro ně snazší znovu obrazit. Taky obvykle potřebují alespoň dvě úpravy ročně.
Ptačí zob je oblíbený a poměrně nenáročný druh, který v zimě neopadává. Pokud není pravidelně 2x ročně stříhaný, začne od země řídnout. Jelikož ale dobře snáší i velké zásahy, můžete si dovolit ho hodně seříznout a on zase doroste.
Zimostráz (buxus nebo lidově krušpánek) se dobře tvaruje, takže se hodí i na složitěji formované ploty nebo keře. Je ale náchylný k napadení škůdci a navíc roste pomalu, proto je omlazení takového plotu složitější. Pokud keř napadne zavíječ zimostrázový a stihnete ho zastavit včas, plot poroste dál, ale poškozené části už se nezacelí. Jestli ho ale škůdci sežrali z gruntu, nezbývá než plot vykopat a zasadit nový.
Sibiřský jilm roste velmi rychle – až 1,5 metru za rok, proto potřebuje stříhat často, během vegetačního období klidně každý měsíc. Zvládne hluboké seřezání, když je potřeba. Pokud ale chcete mít působivý jilmový plot, alfou a omegou je pravidelné zastřihávání. (Máte v okolí plotu rostliny, kterým se nedaří a nevíte proč? Sibiřský jilm bere veškeré živiny z půdy pro sebe, proto vedle něj všechno ostatní bude vždy živořit.)
Bobkovišeň ráda promrzá a prosychá. Hlídejte si tedy závlahu, a to během celého roku (i v zimě před zamrznutím půdy), aby byl plot zdravý. Stříhá se ideálně dvakrát ročně. Rychle však dorůstá a tvoří nepropustné hradby. Bobkovišeň (stejně jako další velkolisté druhy) není ideální zkracovat elektrickými plotostřihy, které by listy rozstříhaly vejpůl. Aby byl plot opravdu úhledný, je lepší ho kousek po kousku tvarovat ručními nůžkami.
Habr dobře zvládá řezy i zkracování a poměrně snadno znovu obrazí. Vytváří vysoký hustý plot, který potřebuje pravidelně stříhat 1-2x ročně. Když je o něj dobře postaráno, vydrží pěkný desítky let.
Jehličnaté živé ploty
Jehličnaté ploty se omlazují hůř než ty listnaté. Jakmile totiž říznete do holého kmene, už obvykle neobroste.
Cypřišek Lawsonův – jestli je živý plot z cypřišku tak řídký, že je skrz něj vidět, pravděpodobně ho málo stříháte. Aby byl hezký, je nutné ho průběžně a pečlivě přistřihovat, protože hlubší řezy nemá rád a na kmeni ani starém dřevu už nedokáže obrašit. Jestli už prořídl příliš, možná je lepší zkusit vysadit nový, který budete od začátku pravidelně opečovávat.
Cypřišovec Leylandův dokáže za sezónu vyrůst i o metr, to ovšem znamená hodně práce se stříháním. (To je nezbytná daň za to, že budete mít plot brzy vysoký.) Jeho kořeny se dost rozpínají do šířky, takže je vhodné sázet ho dál od hranic pozemku, aby neprorostl až k sousedům. Navíc vysává veškeré živiny a vodu z půdy – pokud sesychá, možná mu chybí výživa. Zkuste ho nejdřív pohnojit.
Jalovec roste pomalu, takže je docela bezúdržbový – v podstatě ho můžete stříhat jen tehdy, když ho chcete tvarovat. Zničit ho ale může sníh, který ho svou tíhou dokáže nevratně deformovat. Zabránit tomu můžete podzimním svázáním větví k sobě. Na rozdíl od tisu mu vyhovují sušší podmínky.
Tis sice nemá rád sucho, dokáže se zato dobře po poškození zregenerovat. Jestli vám sesychá, možná ho máte na velmi slunném místě – pak potřebuje pohlídat dostatečnou zálivku. Když mu dopřejete větší omlazovací kúru, obrazí.
Túje (zeravy) najdeme v mnoha českých zahradách, ale postupně se od nich ustupuje, protože v zahradě působí nudně a neměnně. Taky často hnědnou a řídnou, což může být zapříčiněno hned několika různými věcmi. Podívejme se na ně podrobněji.
Proč túje rezaví? Tohle jim škodí nejčastěji
- Vláha – túje potřebují hodně závlahy, zvlášť hned po vysazení. Dokud se rostliny pořádně nezakoření, musejí mít dostatek vody, jinak uschnou. Zálivku pak vyžadují nejen přes sezónu, ale i na podzim a v zimě. Že tújím chybí voda, poznáte tak, že nejdřív začnou žloutnout a teprve pak hnědnout. Ani s vodou se to ale nesmí přehnat. Jakmile je půda přemokřená a stromky viditelně provlhlé, je to taky špatně. Chce to najít rovnováhu.
- Hnojivo – pokud jste zasadili nové túje a okamžitě je hodně přihnojili, může to být příčinou zreznutí. Příliš mnoho hnojiva vždy škodí víc než žádné. Většinou se doporučuje alespoň několik týdnů počkat, než hnojivo aplikujete, aby měly stromky klid a sílu na zakořenění. Hnojivo je totiž ponouká k růstu, místo aby rostlina věnovala veškerou energii na zapouštění kořenů.
- Počasí – velmi teplé předjaří, po kterém ještě znovu přijdou mrazy, umí tújím pěkně uškodit. Jakmile totiž v teple začne proudit míza a následně zmrzne, túje začnou usychat. Suché větvičky je pak nutné odstranit.
- Posypová sůl – pokud živý plot přímo sousedí s komunikací, která je v zimě posypávána solí, začnou túje hnědnout hned od země. Někdy pomůže opláchnutí vodou.
- Vyčerpaná půda – když jsou živiny z půdy hodně spotřebované, projeví se to sesycháním větví. Čím starší túje jsou, tím víc hrozí nedostatek živin v půdě. Zvlášť na nižší příjem hořčíku jsou túje citlivé, proto je dobré ho čas od času stromkům dodat ve formě roztoku – buď preventivně, nebo při prvních náznacích sesychání. Nedostatečně vyživené stromky jsou totiž náchylnější k různým chorobám a napadení škůdci.
- Choroby – túje mohou být napadené houbovými chorobami, které se projevují zejména tmavě hnědými až černými tečkami na zhnědlých výhoncích. (Hnědnou přitom celé větve i nové výhonky.) Ať už túje napadla jakákoli nemoc, vždy platí základní pravidlo: napadené části důsledně odstranit. Pomůže i následný postřik. Pak je šance, že se stromy ještě zachrání.
Jakmile je však túje rezavá víc jak z poloviny nebo u země úplně holá, už s tím nic neuděláte. Jediná cesta je ji pokácet a vysadit novou.
Pokud ovšem není stav plotu kritický, doporučujeme dát ozdravné kůře jeden rok. Když se ani potom neprojeví žádné zlepšení, je lepší plot nahradit novým.
Už zbývá jen jedna klíčová otázka:
Jak poznat správný čas, kdy plot stříhat?
Pro velké zásahy, prořezání na polovinu nebo dokonce přesazování, je ideální čas od listopadu do března, tedy v době vegetačního klidu, kdy rostlina spí. (Nesmí ale zrovna mrznout.) Tehdy se s tím rostlina nejlíp vyrovná.
Jakmile potřebujete plot stříhat pravidelně, je jedno, kdy se do toho pustíte. Některým druhům (třeba jilmu) vyloženě prospěje zastřihnutí každý měsíc od jara do podzimu.
Výjimkou jsou kvetoucí živé ploty. U nich je potřeba se zkracováním počkat až na dobu, kdy odkvetou. Jinak si květy ostříháte dřív, než se stihnou rozvinout, a už se jich nedočkáte.
Jestli chcete mít co nejmíň práce a ostříhat plot jen jednou do roka, a to co nejefektivněji, udělejte to v červnu. To končí jarní růstový boom, takže když plot vytvarujete, během léta už příliš nedoroste a zůstane upravený.
S podzimem se růst úplně zastaví, takže pokud plot zastřihnete naposledy ještě v září, zůstane ve stejném tvaru až do jara.
Při zasazení nového plotu se nebojte ho hned pořádně zkrátit. Zmenšíte tím „tělo“, které musí před zakořeněním uživit. Stromkům se uleví, snáz se pak ujmou a navíc budou růst hustě rozvětvené už odspoda.
Tip na závěr: Než se pustíte do prořezávání, zkontrolujte, že v plotu není žádné obývané ptačí hnízdo, které byste mohli zničit.
