Jak efektivně zavlažovat jednotlivé druhy rostlin. Zavlažování zahrady II

28. 02. 2020

Jak můžete vhodnou zálivkou ovlivnit úrodu? Co prospěje jahodám, ale uškodí okurkám? A jak velkou závlahovou dávku zvolit pro konkrétní plodiny? Vše vám zodpoví náš druhý článek ze seriálu o zavlažování zahrad.

Tabulka závlahových dávek

Co to je závlahová dávka, jsme vysvětlili už v předchozím článku. Níže nabízíme orientační tabulku s příklady konkrétních závlahových dávek, tedy kdy který druh rostliny vyžaduje dostatek vláhy.

Nezapomínejte, že uvedená závlahová dávka je průměrná. Vždy záleží také na místním klimatu, typu půdy nebo nadmořské výšce. Například na jižní Moravě je zpravidla o něco vyšší potřeba vody než třeba v Polabí a také vegetační období tam začíná o pár týdnů dříve.

Pár rad

Dobrá závlaha je zvlášť důležitá pro rostliny do 60 cm od domu, rostliny v nádobách nebo v písčité a na humus chudé půdě, rostliny s mělkým kořenovým systémem, záhonové rostliny 4-6 týdnů po výsadbě, trvalky první rok a keře a stromy první dva roky po výsadbě. Hluboce zakořeněné rostliny vydrží sucho mnohem snáz než rostliny s mělkými kořeny.

Pokud chcete zavlažovat postřikem, zvolte drobné kapky. Nejen v prvních fázích růstu je rostliny i dřeviny snášejí lépe. Udržuje se tím i kvalitnější stav struktury půdy. Zvlášť choulostivé a malé rostliny vyžadují jemné kropení shora (jako déšť); větším proudem vedeným z boku by se vyvrátily.

Když vysazujete či vyséváte, zalévejte důkladně, aby se semena a sazenice dobře obalila půdou. To je jediný případ, kdy rozbahnění půdy není úplně na škodu.

Pro zavlažování zeleniny a ovoce nepoužívejte znečištěnou a hygienicky závadnou vodu – mějte na paměti, že plody budete konzumovat.

Co vyžadují jednotlivé druhy rostlin?

Zelenina a luštěniny

Byť nemají mrkev a petržel vysoké nároky na vláhu, na začátku vegetačního období ji potřebují. Pozor si dejte na vyschnutí půdy – když pak zeleninu zalijete, popraská.
Celer je velmi náročný na vodu, vyžaduje vysokou vlhkost půdy. Když ale při první závlaze dávku snížíte, vyvine se dobře silná kořenová soustava. Výhodné je zavlažovat celer ráno, aby ho neohrozily houbové choroby.
Okurky – hlavně ty salátové – také potřebují hodně vody, nejvíc od období květu po dozrávání. Zavlažovat se ale musí opatrně (zvlášť za chladného počasí). Pokud vám začnou předčasně žloutnout a odumírat, půda je už příliš vlhká. Vyžadují také provzdušněnou půdu.
Cibule potřebuje nejvíc vody na začátku vegetačního období. Pak už stačí ji zavlažovat jenom během sucha, jinak se sníží její uskladňovací kvalita. Pórek naopak můžeme zalévat po celé vegetační období.
Hlávkový salát má kořenovou soustavu v mělké vrstvě půdy, která rychle vysychá. Vyplatí se proto spíš častější menší dávky vody a pravidelné kypření. Doporučuje se zavlažovat ráno, aby listy stihly oschnout.
Velmi vysoké nároky na půdní a vzdušnou vlhkost má květák. Sázejte ho do vlhké půdy a zavlažujte ho menšími dávkami 2-3x do týdne.

Zatímco rajčata nejsou náročná na vodu, u paprik je situace opačná. U obou však platí, že správnou závlahou dosáhnete velké úrody. Pokud to se závlahou přeženete, zpomalí se dozrávání. Papriky ocení večerní přísun vody.
Melouny a tykve díky mohutné kořenové soustavě dokážou dobře zachytit i malé množství vody, proto je zavlažujte malými dávkami. Dostatek vody potřebují od období květu do tvorby plodů. Nerovnoměrná vlhkost může způsobit popraskání nebo hnilobu.
Kedlubnu zásobujte vodou v době intenzivního růstu. Při vysušení půdy kedlubny praskají, stejně tak po noční závlaze. (Lepší je udržovat trvalou vlhkost.)
Kapusta chce soustavně dostatek vláhy. Pokud ji ale pěstujete na skladování, se závlahou přestaňte 15-25 dní před sběrem.
Česnek nevyžaduje pravidelnou závlahu, dostatečně vlhká půda mu prospívá jen od vysazení do začátku tvorby hlav. Před dozráváním už nezavlažujte.
Při pěstování špenátu udržujte vyrovnanou vlhkost půdy během celého vegetačního období.
Z luštěnin zavlažujeme hlavně fazole, hrách a sóju. Nejvíc vody vyžadují v čase květu, při nasazování lusků a při vývinu zrn.

Ovoce

Zavlažováním jahod můžete zvýšit úrodu až o polovinu, hlavně zvětšováním plodů. Vláhu jim dodávejte v době květu, při sběru už ne. Keře drobného ovoce (jako rybíz, maliny, angrešt) zavlažujeme se zřetelem na mělkou kořenovou soustavu.
Ovocné stromy mají hluboké kořeny a velkou sací sílu, jenže i velkou spotřebu vody. Proto často trpí nedostatkem vláhy. Nejvíc vody potřebují jabloně, hrušně, broskvoně, meruňky, švestky, višně a vinná réva. Na 1 m² to chce 30-40 litrů vody. Při jejím nedostatku se zvyšuje opadání květů i plodů před dozráním, ty se navíc méně vybarví a zůstanou menší. Omezí se i zakládání pupenů pro budoucí úrodu.
Dostatečnou závlahou ovocných stromů si naopak jen přilepšíte. Zvýší se úroda, odstraní kolísání úrod v jednotlivých letech a zmenší se předčasný opad plodů. Nevyplácí se přitom zavlažovat jen jedno místo u kmene! Aktivní kořeny jsou převážně na obvodu kořenové soustavy, která je minimálně tak velká jako obvod koruny. Proto zavlažujte rovnoměrně celou plochu pod korunou.
Samostatné stromy a keře můžete zalévat hadicí na plný proud. Stříkat vodu do koruny ovocného stromu se doporučuje jen tehdy, když jsou listy zdravé. Pokud jsou naopak suché nebo napadené škůdci, postřikem situaci jen zhoršíte.

Skleníky a fóliovníky

Do skleníku neprší, proto je pravidelná závlaha nutná. Nedoporučujeme kropit vodou z hadice, zvlášť v letních měsících. Rozdíl mezi teplotou vody a teplotou vzduchu ve skleníku je i několik desítek stupňů Celsia. Takovou ledovou sprchou rostlinám jen uškodíme. Nechejte proto vodu nejdřív ohřát v sudu.

Květiny

Květiny a okrasné rostliny není jednoduché zavlažovat správně, a to z jednoho prostého důvodu. U nás pěstované rostliny mají rozličný původ, a tedy i jiné požadavky, co se půdy, vody, světla a vlhkosti vzduchu týče. Platí však zásada, že květiny je dobré zavlažovat podle potřeby, a ne do zásoby, protože většina květin nesnáší přemokřenou půdu.
Závlaha postřikem nesvědčí květům, protože poškozuje pyl. V době květu proto zavlažujte pouze ke kořenům, např. kapkovou závlahou.
Pokud pěstujete květiny v nádobách, substrát se musí nasytit vodou a do další zálivky zase proschnout.

Trávník

Anglický trávník je velmi náročný na závlahu, zatímco „selské“ trávníky a květnaté louky se zavlažují jen v extrémním suchu.
Trávník má totiž mělký kořenový systém (zhruba do hloubky 30 cm), takže rychle ztrácí vláhu. Když kořeny vyschnou, tráva vadne. Platí: nezavlažovat často, ale vydatně! Pouze čerstvý, nově založený trávník je lepší zavlažovat menší dávkou a častěji.
Trávník pod ovocnými stromy potřebuje dvojnásobnou dávku vody, protože jí hodně seberou kořeny stromů.

Nechcete pořád běhat po zahradě, abyste vyhověli všem druhům rostlin? Nechte za sebe pracovat automatizovanou kapkovou závlahu. O ní se hodně dozvíte příště.