Dejte své zahradě něco navíc. Zjistěte, jak správně kompostovat

Profesionálové používají hned 3 kompostéry vedle sebe.

07. 09. 2016

Nemusíte být zlatokop, abyste získali „černé zlato“. Stačí si na zahradě vypěstovat kvalitní kompost. Poradíme vám, jak správným kompostováním dodat zahradě pořádnou dávku živin, kterou vám oplatí chutnější zeleninou a bohatšími květy.

Důvodů, proč kompostovat, je celá řada – od lepší úrody až po ekologicky zodpovědnější využívání domácího odpadu, díky němuž odpadkový koš v kuchyni přestane zapáchat. Navíc ušetříte za časté vyvážení popelnice, která už nebude přetékat. Zkrátka využijete materiál z domu i zahrady na nejvyšší možnou míru. Na podzim ho zahrada vydává víc než dost. Záleží však na správném výběru surovin a způsobu kompostování.

Kompostér je základ

Pokud s kompostováním teprve začínáte, můžete se inspirovat naším návodem na výrobu dřevěného kompostéru. Profesionální zahradníci doporučují mít hned tři kompostéry vedle sebe – v prvním odpad shromažďovat, ve druhém ho pečlivě skládat a do třetího přehazovat obsah druhé ohrady přibližně po 3 měsících tlení. Po dalších nejméně 7 měsících v něm naleznete zralý, voňavý kompost. Vystačíte si však i s jedním.

Pečlivě vybírejte, co kompostujete – vyplatí se to 

Kompostujte:

  • zahradní odpad (listí, větve, slámu)
  • skořápky z vajíček
  • kávovou sedlinu
  • čajové sáčky
  • zbytky ovoce
  • zbytky zeleniny
  • nebarevný novinový papír
  • lepenku
  • zvadlé květiny
  • piliny
  • podestýlku malých domácích zvířat
  • posekanou trávu
  • papírové kapesníčky
  • velmi malé množství citrusových a jižních plodů

Na kompost nepatří:

  • plevel
  • pečivo
  • tuky a oleje
  • kosti a další zbytky jídel živočišného původu
  • pecky z ovoce
  • natě z brambor
  • časopisy a letáky
  • chemicky ošetřené dřevo
  • rostliny a plody napadené chorobami
  • popel ze dřeva a uhlí
  • trus psů a koček
  • nerozložitelné materiály
  • pleny
  • větší množství citrusových a jižních plodů

Vrstvěte a neudusávejte

Neházejte odpad v jakémkoli množství ledabyle na hromadu. Důležitý je totiž způsob, jakým suroviny vrstvíte. Na dno položte větve a papír a na něj pak tenčí vrstvu trávy, zeleniny a ovoce. Pak dodržujte střídání hrubého (větve a piliny) a suchého odpadu (spadlé listí, papír) s jemným (tráva) a vlhkým (zelenina, ovoce).

Zaměřte se na tři faktory, které výsledek ovlivní nejvíce – vlhkost, teplo a vzduch. Kompostér umístěte do stínu, například pod strom. Aby se nepromočil deštěm ani z něj v horkém počasí neodcházela zbytečně vláha, přikryjte kompostér fólií.

Proces tlení bude probíhat správně, když odpadu zajistíte dostatečný přístup vzduchu bočními stěnami a tím, že nebudete při skládání suroviny udusávat. Kompostér postavte na trávník či půdu, nikoli na dlažbu. Na jeho dno můžete dát pletivo, které zabrání hlodavcům prohrabat se dovnitř.

Pokud je kompost příliš suchý (nerozkládá se), pokropte ho dešťovou vodou. Pokud je naopak příliš mokrý (hnije), přidejte suché listí, slámu nebo papír a promíchejte ho. Když se odpad dobře nerozkládá, pomozte mu přehazováním polozetlelého kompostu na nové, čerstvé vrstvy. Urychlíte tak zrání.

 

Poklad, který ocení každý zahrádkář

Kompost využijete ve všech druzích půd například při zakládání zahrady či trávníku, mulčování nebo při jarní přípravě záhonů.

Na zkypřenou půdu ho rovnoměrně rozhoďte a do výsadby a výsevu se pusťte teprve po 10 dnech odpočinku, kdy vyklíčí všechny plevele, které můžete snadno odstranit.

Házet na kompost cokoli a v jakémkoli množství se nevyplácí.

 

Předchozí článek Následující článek