Ať vás sucho nepřekvapí. Poradíme vám, jak správně zalévat a zavlažovat

28. 06. 2016

Poručit větru, dešti neumíme, proto ani přirozená závlaha našich zahrádek nepřichází v ten čas, kdy to právě potřebujeme. Někdy prší moc, jindy - jako v posledních letech - nás trápí sucho. Pak musíme zahradě a trávníku pomoct zavlažováním. Špatnou zálivkou však rostlinám uškodíme stejně jako suchem. Jakých chyb se tedy vyvarovat, aby vaše zahrada byla stále svěže zelená?

Záleží na kvalitě půdy i hloubce kořenů

Zavlažování je ovlivněno také kvalitou půdy, každý typ zeminy totiž zadržuje vodu jinak. Zatímco v jílovité půdě voda vydrží dlouho, hlinité půdy jí absorbují hodně, ale rostlinám už předají málo. Písčitými půdami zase voda rychle proteče do spodních vrstev.

Rostliny s mělkými kořeny jsou choulostivé na sucho, proto potřebují vydatnější zálivku, na rozdíl od hluboce zakořeněných rostlin, které nějaký čas sucho vydrží. Květiny, zeleninu i dřeviny vždy zalévejte přímo ke kořenům, protože při vrchním zavlažování pokropíte i listy, kterým pak více hrozí infekce. Navíc tak i spotřebujete větší množství vody, protože se jí dost z listů vypaří.

Za horkého počasí spotřebujte i 2-3 konve (tedy 2-3x 10 l vody) na 1 m² půdy. Zvláště zelenina potřebuje pravidelně hodně vláhy, hlavně košťáloviny. Pozor na silný déšť nebo vydatnou zálivku po dlouhém suchu, způsobí popraskání kedluben, ředkviček, rajčat nebo mrkve.

Zvolte správný čas a vodu

Zalévejte v podvečer, aby během noci rostliny vodu načerpaly a měly jí další den dostatek. Polední závlahou jim v létě jedině uškodíte, protože studená voda způsobí rozpáleným listům šok.

Pro brambory, rajčata, okurky a cibule však platí, že jim více prospěje ranní nebo pozdně odpolední zalití, aby listy do večera oschnuly a vyvarovaly se houbových chorob.

Používejte dešťovou nebo odstátou vodu, a to kvůli její teplotě (v létě je ideální teplota vody 15-20 °C) i kvůli vyprchání nežádoucího chloru z kohoutkové vody. 

Pokud musíte zalévat chladnou vodou přímo ze studny, vrhněte se na to hned po ránu, dokud se ještě půda a rostliny po noci neohřály. Dešťovou vodu ze sudů nebo nádrží průběžně vypotřebovávejte, aby se vám v ní neusadily řasy.

Ve skleníku a na balkoně pomůže kapková závlaha

Ve skleníku zalévejte ráno a vydatně, pokud však zapomenete, nikdy to nenapravujte v poledne. Počkejte raději do pozdního odpoledne. Vyhřátým rostlinám byste způsobili teplotní šok a navíc by slunce mohlo vlhké listy popálit jako přes lupu.

Do skleníků i pro balkonové zahradničení je užitečné kapilární zavlažování (neboli kapková závlaha), které přivádí pravidelně tolik vody, kolik dané rostliny potřebují. Je to úsporný způsob, který směřuje přímo ke kořenům a nedochází tak ke zbytečným ztrátám. Navíc když použijete i zavlažovací hodiny, při odjezdu na dovolenou nemusíte žádat souseda, aby vám přišel zalít kytky.

Trávník zavlažujte podle jeho stáří

Automatické zavlažování se hodí nejlépe na travnatou plochu, ručně ji pokropíte třeba hadicí s rozstřikovačem. Zvolte si pro tuto činnost večer nebo noc, kdy nedochází k přílišnému výparu.

Nově založený trávník zavlažujte častěji a malou dávkou, neboť mělký kořenový systém mnoho vody neudrží. Tak ani nedojde k vyplavení travních semen.

Trávník starý více jak jeden měsíc už kropte jen dvakrát týdně a větším množstvím (asi 10-15 l vody na 1 m²), aby voda pronikla do hloubky. Umožníte tak kořenům se rozrůst, díky tomu pak tráva nebude snadno vysychat a nebude tak plná plevele.

 

Předchozí článek Následující článek