Vrtáky do dřeva a kovu: co by měl každý začínající kutil vědět 2

02. 09. 2019

Chcete-li být kutilem, vrtání se nevyhnete. To je jako být kuchařem a neumět udělat jíšku. Pár základních znalostí je zkrátka potřeba. Z úvodního článku už víte, jak si ohlídat kvalitu vrtáku nebo jaký vrták použít do kterého materiálu. Teď se podíváme na to, co obnáší vrtání do dřeva a kovu.

Čím vrtat do dřeva?

Vrtáky do dřeva zpravidla mají delší hrot ve středu špičky pro snazší „zakousnutí“ do materiálu. Nejběžnějším z nich je vrták šroubovitý. Poradí si především s menšími otvory a tenčími materiály (dřevo, lamino, dřevotříska a podobně).

Jestli chcete vrtat výrazně hlouběji, sáhněte po nebozezovém vrtáku (zvaném i hadovitý). Ten vytvoří hladký a rovný otvor. Díky hluboké spirále dobře odvádí třísky z otvoru. Seženete ho v širokém spektru rozměrů. Když potřebujete vrtat opravdu hluboko, můžete si pomoct nástavcem na vrtáky.

Na větší průměry otvorů si můžete troufnout také s pomocí plochých (kopinatých) vrtáků. Ty mají dva břity a středový hrot. Řežou rychle, přesně a bez otřepů průchozí i slepé díry. Ještě šestkrát rychleji vrtá plochý vrták Irwin Blue Groove se spirálovou špičkou.

Široký, plochý, nehluboký otvor vytvoříte sukovníkem neboli Forstnerovým vrtákem. Tradičně se používal na odvrtávání suků (odtud jeho název), dnes ho využívají třeba truhláři pro neprůchozí otvory na nábytkové závěsy. Sukovník má krátký středový hrot a několik rozměrných břitů pro dokonale přesné a hladké okraje vrtaného otvoru.

Specialitou jsou vrtáky na předvrtání otvorů pro šrouby zvané konfirmáty. Ty mají jiný typ šroubovice, která spojí nábytek pevněji a odolněji než běžné vruty. Navíc je můžete několikrát vyvrtat a znovu zavrtat, aniž by ztratily na pevnosti. Jelikož má každý konfirmát tři části o různých rozměrech, vyžaduje proto specifický vrták.

Jak vrtat do dřeva?

Dřevo je měkký materiál a vrtání do něj je poměrně snadné i pro začátečníka.

Vrták dřevem projde jako po másle, mnohdy až nečekaně rychle. Proto nikdy nemějte ani vy ani nikdo jiný jakoukoli část těla za vrtaným otvorem.

Dřevo úspěšně provrtáte vrtačkou bez příklepu. Začněte s nižšími otáčkami a postupně je zvyšujte. Pokud jde vrták do díry moc agresivně, tahejte vrtačku spíš k sobě.

Jestli se pouštíte do „vyšší dívčí“ truhlařiny a chcete spojovat díly pomocí kolíků, doporučujeme vrtat s pomocí kolíkovacího přípravku. Ten pomůže vyvrtat skutečně kolmý otvor, aby do něj kolík mohl zapadnout, a hlavně tak, aby protilehlé otvory, které chcete kolíkem spojit, dokonale lícovaly.

Tip! Provrtáváte dřevěný předmět skrz a chcete zabránit tomu, aby se dřevo vespod vyštíplo? Nejprve vyvrtejte otvor, potom předmět obraťte a provrtejte díru i z opačné strany. Nebo stačí vrtaný předmět podložit dalším nepotřebným kouskem dřeva, do kterého špička vrtáku zajede a dřevo se nevyštípne.

Čím vrtat do kovu?

Všechny vrtáky do kovu vypadají na první pohled stejně, přestože se mohou lišit velikostí středového úhlu. Jejich špička má totiž dva břity, které by měly být stejně dlouhé a ve stejném úhlu k ose vrtáku. Spíše než tvarem se však vrtáky liší materiálem, ze kterého jsou vyrobené. Ten hraje při jejich výběru hlavní roli.

Jak jsme psali v předchozím článku, vysoké teploty při vrtání do kovu zvládá vrták z rychlořezné oceli (HSS – High Speed Steel). Poradí si s běžnými kovy a nekalenou ocelí. Větším oříškem je ale nerezová ocel, na kterou musí být vrták lépe vybavený, aby ji provrtal. Proto se na nerez používají vrtáky s povrchovou vrstvou titanu (HSS-Tin) nebo s příměsí kobaltu (HSS Co5% nebo HSS Co8%).

Kobaltové vrtáky jsou tvrdší a křehčí než běžné HSS vrtáky, proto jsou také náchylnější ke zlomení. Snažte se proto zabránit jejich pádům na tvrdou podložku, nárazům nebo ohýbání.

Jak vrtat do kovu?

Než začnete vrtat do volného kovového předmětu (plechu, ploché tyče apod.), za každých okolností ho upevněte do svěráku. Nikdy ho nedržte pouze v ruce, protože při roztočení vrtákem se z něj stane nebezpečný nástroj a zraní vás. Nehledě na to, že pořádně nic nevyvrtáte.

Křížkem si označte, kde chcete vrtat. Pak si důlčíkem udělejte dostatečně hluboký důlek, aby vrták neklouzal po povrchu. Stačí do důlčíku párkrát klepnout kladívkem. Jestliže nechcete riskovat, že vrták sklouzne a poškrábe okolní povrch, přelepte nejdřív okolí díry lepicí páskou.

Čím pevnější a tvrdší je materiál, do kterého vrtáte, a čím větší vrták použijete, tím menší otáčky musíte zvolit. Do nerezu vrtejte vždy s nižší řeznou rychlostí.

Jelikož se při vrtání do kovu vrták hodně zahřívá, je potřeba ho chladit. Buď dělejte přestávky a často ho vytahujte z otvoru (také kvůli odvádění odpadu ven), nebo ho nepřetržitě (!) chlaďte vodou. Když polejete už rozpálený vrták, praskne. Také občas do otvoru kápněte strojní olej.

Velké otvory se vyplatí vrtat postupně různými vrtáky. Nejprve malým vrtákem vyhlubte vodicí otvor a pak ho většími vrtáky rozšiřujte do požadovaného průměru. Občas však výrobci u některých konkrétních výrobků doporučují vrtat bez předvrtání.

Tip! Nevrtejte do nerezu stejným vrtákem, kterým jste předtím vrtali běžné železo. Nepatrné zbytky železa na vrtáku by infikovaly ocel a nerez by začala rezavět.

Jak si poradit se zdivem a betonem, proč do dutých cihel vrtat zásadně bez příklepu a kdy využijete korunkový vrták, se dočtete příště.

Předchozí článek Následující článek