Kdy se vrtací kladivo vyplatí víc než příklepová vrtačka?

18. 03. 2025

Možná si říkáte: „Na co kladivo, když mám vrtačku s příklepem?“ Vrtačka sice zvládne spoustu práce, ale někdy se s ní zbytečně nadřete. Primárně proto, že není příklep jako příklep. Podívejte se, kdy je kladivo nedocenitelné nebo proč se na něj nemá při práci tlačit.

Jaký je rozdíl mezi příklepovou vrtačkou a vrtacím kladivem?

Liší se hlavně v typu příklepu. Zatímco vrtačky pracují s mechanickým příklepem, kladiva využívají elektropneumatický příklep.

Mechanický příklep vzniká díky převodům uvnitř stroje, které způsobují, že se vrták pohybuje dopředu a dozadu i s tříčelisťovým sklíčidlem, do kterého je napevno upnutý. Zároveň je ale potřeba při vrtání na vrtačku tlačit, abyste dosáhli co nejefektivnějšího výsledku. Čím víc tlačíte, tím rychleji vrtáte.

→ Naopak na stroj s elektropneumatickým příklepem se tlačit nesmí. Funguje totiž tak, že klikový mechanismus rozpohybuje písty, které mezi sebou stlačují vzduch. Ten pak pomocí úderníku uvádí do pohybu i vrták samotný (pouze vrták, ne sklíčidlo!).

Proto kladiva s tímto příklepem používají SDS systém uchycení. SDS stopka má totiž žlábky, které pohyb vrtáku ve sklíčidle umožňují. Elektropneumatický příklep tak dokáže vyvinout mnohem vyšší a efektivnější sílu úderu než mechanický příklep. Když na stroj budete tlačit, nedosáhnete vyšší účinnosti, ale naopak budete vrtáku bránit v práci – protože tlakem zasunete vrták hlouběji do stroje a zmenšíte tím dráhu pístu, který vytváří údery. Kladivo má pracovat pouze pod vlastní vahou, bez tlaku ze strany uživatele. Kromě efektivnější práce tím také prodlužujete jeho životnost.

Suma sumárum, mechanický příklep vrtačky pracuje s vyšším počtem úderů (za minutu), které mají ovšem menší energii než v případě kladiva. To sice vyvine menší počet úderů, mají ale daleko větší sílu.

Připadají vám příklepové vrtačky a vrtací kladiva na první pohled nerozeznatelné? Mají mnoho společných prvků, vždycky je však spolehlivě rozeznáte podle sklíčidla, tedy typu upínání. Kromě přídavné rukojeti mají často oba stroje i tyčku po straně, která má funkci dorazu. (Hloubku, do které potřebujete vrtat, si naměříte na vrtáku a konec tyčky nastavíte do této úrovně. Jakmile se doraz zarazí o zeď, víte, že vrták dosáhl požadované hloubky.)

Kladiva, která vypadají jako vrtačky, mají motor kolmo k ose vrtání, jsou proto kratší, líp vyvážená a také se pohodlněji drží. Motor v jedné ose s vrtákem mají většinou těžká demoliční kladiva, dají se tak snadno rozlišit.

Kdy je tedy lepší použít kladivo a kdy vrtačku?

Různé typy příklepu přinášejí různé výsledky.

Vrtačky s příklepem odvedou díky vyššímu počtu otáček a pevnému upnutí vrtáku přesnou a čistou práci. Hodí se proto k vrtání do plných cihel nebo pórobetonu, bez příklepu pak do dřeva, kovu a dutých cihel. Ideální jsou pro vrtání menších otvorů nebo míchání řídkých barev pomocí míchací metly s šestihrannou stopkou.

Vrtací a kombi kladiva oproti tomu zvládnou vrtat do panelu, betonu, kamene a jiných tvrdých materiálů. Poradí si s velkými otvory a mícháním barev i stavebních směsí. Kvůli nižšímu počtu otáček a volnému uchycení vrtáku však vrtání není příliš precizní. Jsou tedy silná, ale na desetinu milimetru přesný otvor s nimi nevyrobíte.

 

Jaká kladiva existují a na co se hodí?

Vybírat můžete ze 4 základních typů elektrických kladiv, zvaných také lidově kango:

  • vrtací – pouze pro vrtání a míchání;
  • sekací – pouze pro sekání (nástroj se neotáčí);
  • kombinovaná – pro vrtání, sekání i míchání;
  • bourací (demoliční, sbíjecí) – pro náročné sekání a bourání.

Dneska už se čistě vrtací kladiva moc nedělají. Nahradila je kombinovaná kladiva, která mají stejnou mechaniku, pouze s funkcí sekání navíc. Umí tedy vrtat (s příklepem i bez něj) a sekat pomocí sekáčů. I proto se jedná o nejpoužívanější typ lehkých kladiv, zcela vyhovující pro hobby využití. Na těžké bourací práce už kombi kladivo nicméně není dostatečně výkonné a nemůže stačit těm demoličním.

S lehkými kombi kladivy se také dobře manipuluje. Čím těžší kladivo je, tím spíš je jednoúčelové a zvládne těžší práce. Síla příklepu totiž úzce souvisí s hmotností. Aby samotný příklepový mechanismus vyvinul co největší sílu, musí být co nejmasivnější. Tím se pak zvyšuje i celková hmotnost stroje. Silná bourací kladiva jsou tak až několikanásobně těžší než hobby kombinované kladivo.

Pokud chcete občas něco vyvrtat do zdi v paneláku nebo osekat pár kachliček, kombinované kladivo vám úplně postačí. Jestli ale hledáte výkonný stroj na jeden typ práce, sáhněte po silnějším specializovaném kladivu (ať už sekacím, nebo bouracím). Nezapomeňte, že čím těžší kladivo a vyšší síla úderu, tím náročnější práce zvládne. Platí to ale i naopak – s těžkým kladivem neuděláte jemnější a přesnější práci, jako třeba pečlivé odstranění jedné řady obkladů.

Jak potom poznat, jestli vám postačí sekací kladivo, nebo už potřebujete to demoliční? Záleží na tom, co chcete sekat. Chcete sundat dlaždice v koupelně? Vysekat drážky na elektrické kabely? S tím si poradí sekací kladivo. Jestli ale hodláte zbourat celou příčku, rozbít betonový chodník, vybourat okno nebo se zbavit staré vyzděné vany, už to chce demoliční kladivo. (Ještě silnější než bourací kladiva jsou pneu sbíječky na stlačený vzduch z kompresoru, které můžete vidět v rukách dělníků při opravách silnic, ale to už je jiná liga.)

Čistě sekací ani bourací kladiva neumožňují otáčení nástroje, proto s nimi nejde vrtat ani míchat. U některých kladiv se dá nastavit sekáč ve sklíčidle do takové polohy, jakou zrovna potřebujete, abyste pohodlně vysekali drážky svisle, vodorovně nebo třeba šikmo, a nemuseli přitom naklánět celé kladivo.

Co si hlídat při výběru kladiva?

  • Zajímat vás primárně bude síla příklepu. Ta se udává v joulech (J). S tím souvisí i příkon. Čím větší příkon, tím víc energie stroj může vydat při práci.
  • Na druhou stranu zvažte i hmotnost kladiva, abyste si po pár minutách neodrovnali ruce.
  • Vždy si dejte pozor, jaký typ uchycení (SDS-Plus, SDS-Max, šestihran) kladivo používá, aby vám do něj seděly vrtáky nebo sekáče, které máte k dispozici.
  • Provedení kladiva by mělo být dostatečně masivní a odolné. Stále větší samozřejmostí se stávají rukojeti eliminující vibrace, které jinak z kladiva nepříjemně přecházejí do rukou. Snížit je umí i antivibrační rukavice.
  • Novější kladiva také mívají výměnnou upínací hlavu (sklíčidlo). To znamená, že ze stroje sundáte SDS hlavu a nasadíte místo ní sklíčidlo pro válcové stopky, které je v balení s kladivem (nejde použít hlavu z jiného stroje). Starší a levnější kladiva tohle neumožňují, mívají ale někdy sklíčidlový adaptér. Ten se upne přímo do SDS sklíčidla, takže pak máte dvě hlavy za sebou. Každopádně vrták s válcovou stopkou potom stejně nevyužijete pro vrtání s příklepem – jednak by ho vrták nevydržel, jednak ani úderník příklepu nemusí dosáhnout na stopku adaptéru.
  • Kvůli dostatečné síle jsou nejběžnější elektrická kladiva s napájením ze sítě. Sehnat ale můžete i akumulátorové verze. Porovnat jejich výhody a nevýhody můžete v tomto článku.

Tip z praxe: Vrtací kladiva se často využívají pro dlouhé vrty do stavebních materiálů. Pokud potřebujete udělat třeba metr hluboký otvor, je vhodné si ho nejdřív předvrtat kratším vrtákem. Takto dlouhé vrtáky totiž na začátku vrtání snadno uhnou. Čím je vrták delší, tím větší nepřesnost hrozí. Navíc se dlouhý vrták může prohnout a stát se tak nebezpečným. Nikdy na něm proto nenechávejte kladivo viset vlastní vahou, tak ho prohnete určitě.

 

Předchozí článek