Jak vybrat šroubovací bity. Nástroje pro utahování III

Utahovací nástavce neboli bity si postupně získaly své pevné místo v dílnách i domácnostech. Jaký bit použít na dřevo a jaký do kovu? Proč se vyplatí povrchová úprava? A jaký je rozdíl mezi držákem bitu, adaptérem a redukcí? Odpovědi najdete v našem třetím článku ze seriálu Nástroje pro utahování.

Co je to bit? Nejjednodušeji řečeno: vyměnitelný nástavec pro utahování šroubů a vrutů. Jeho největší výhodou a zároveň charakteristikou je právě jeho vyměnitelnost a univerzálnost.

V praxi to znamená, že podle drážky šroubu vyberete vhodný typ bitu (např. PH) a velikost jeho profilu (tedy např. zda PH1 nebo PH2). Pokud se chystáte připevnit pár šroubků, vložíte bit do šroubováku na bity (o tom jsme psali v minulém článku) nebo přes adaptér do ráčny. V případě, že máte v plánu šroubovat ve velkém, upevníte bit raději do aku šroubováku nebo utahováku. Jak prosté.

Základem je hexagon

Každý bit má šestihranný dřík, většinou o průměru ¼“ (= 6,35 mm). Nejčastější délka bitu je 1“ (= 25,4 mm). Vyrábějí se i prodloužené (např. 2“ nebo 3“), s nimiž dosáhnete do hlubšího prostoru. Stejně tak občas narazíte i na bity o jiném průměru – pro hodinářské šroubováky jsou bity užší (asi 4 mm), pro ráčny zase širší (3/8“ = 10 mm).

Tip: Nevyznáte se v palcových rozměrech? Tady najdete tabulku s převodem palců na mm a cm.

Z jedné strany se tedy nachází hrot s profilem vhodným pro konkrétní drážku šroubu, druhý šestihranný konec se upíná do nářadí.

Existují však i kombinované oboustranné bity – jsou delší a profilované hroty mají na obou koncích. Šetří místo i čas strávený hledáním jiné velikosti.

Odlišně vypadají také bity na sádrokarton, které jsou vybaveny nalisovaným dorazem. Ten umožňuje došroubovat povrch hlavy vrutu asi 0,7 mm pod úroveň sádrokartonu.

Rozhodují typy spoje

Bity využívané s elektrickým nářadím jsou více namáhané, protože takový stroj dosáhne větší rychlosti (vyššího krouticího momentu) než ruční nástroj. Vhodný typ bitu proto vybírejte podle toho, do čeho chcete šroubovat.

Jestli to je měkký materiál (dřevo, plast nebo sádrokarton), potřebujete tvrdý bit bez tzv. tlumicí (torzní) zóny. Krouticí moment totiž v tomto případě narůstá zvolna a nedojde k jeho výkyvu.

Při šroubování do tvrdých materiálů, tedy do kovu s předvrtaným závitem nebo při práci se samořezkami do plechu, je však situace jiná. Ke konci šroubování se krouticí moment prudce zvýší a dojde k náhlému rázu. Na tento typ spoje proto potřebujete pružné (houževnaté) bity s torzní zónou, která zmíněný ráz ztlumí.

Kvalita závisí na materiálu

Materiál a povrchová úprava bitu hrají také důležitou roli, s vyšší jakostí oceli roste kvalita a odolnost bitu. Bity pro měkké spoje bývají nejčastěji z chrom-vanadiové oceli (CrV), bity pro tvrdé spoje zase z ještě vyšší legované oceli; oboje mnohdy i s povrchovou úpravou.

Díky povrchové vrstvě z nitridu titanu, nitridu zirkonia nebo speciálně upraveného uhlíku vydrží bity déle a zvládnou i sériovou výrobu. Některé bity mají hrot mikroskopicky zdrsněný (např. částečkami diamantu), aby lépe držely v drážce a méně se opotřebovávaly.

Zvláštní případ jsou nerezové šrouby. Pokud na ně použijete jiné než nerezové bity, může se snížit korozivzdornost šroubu. Na nerez se proto vyplatí používat zase jen nerez.

Příslušenství rozšiřuje možnosti

K bitům seženete i různá příslušenství. Čím se liší adaptér od redukce nebo držáku? Naprostý laik v tom nevidí rozdíl. Základní odlišnost je v tom, jaké to má konce:

Držák bitů – vnější šestihran na jednom konci upnete například do sklíčidla vrtačky a do vnitřního šestihranu (nejčastěji magnetického) na druhém konci vložíte bit, takže držák funguje jako prodloužení. Může mít až 20 cm a seženete ho i v ohebné, kloubové nebo teleskopické verzi.
Úhlový nástavec – umožňuje ve špatně přístupných prostorech šroubovat pod určitým úhlem. Funguje podobně jako držák: jeden konec se upne do sklíčidla, z druhé strany se vloží bit. Kromě pravého úhlu (90°) jsou k dostání nástavce i v jiných úhlech.
Redukce – převádí menší vnitřní šestihran na větší vnitřní šestihran, tedy třeba 1/4“ na 3/8“.
Adaptér – převádí buď vnější šestihran na vnější čtyřhran (golu) nebo vnitřní šestihran na vnitřní čtyřhran.

Využití je široké

Kde všude můžete bit použít? Možností je celá řada. Pro ruční utahování vám poslouží šroubovák na bity nebo gola ráčna (přes adaptér), z elektrického nářadí využijete elektrické a aku šroubováky a vrtačky či elektrické utahováky. Pro rázový utahovák však potřebujete odolnější bity než pro aku vrtačku.

Pokud víte, že je využijete, pořiďte si raději bity v celé sadě. Jednotlivé hroty pak už můžete dokupovat podle potřeby. Často však bývají bity součástí sad nářadí, gola sad nebo je objevíte v kufru s novým aku šroubovákem.

Sázet na kvalitu se přitom určitě vyplatí. Kvalitní bit vám vydrží podstatně déle, nebude prokluzovat, „neožužlá“ se po pár utažených šroubech a vydrží vyšší točivý moment. Zato nekvalitní bity, které třeba ani přesně neodpovídají drážce, mohou samotný šroub zničit – a jeho výměna pak může i několikanásobně převyšovat cenu bitu.

Bitům budeme věnovat i příští článek, v němž najdete zejména tabulky. Ty vám pomohou ke každému typu drážky a velikosti šroubu zvolit příslušnou velikost bitu.

Tabulky velikostí bitů a šroubů