Jak vybrat ruční šroubovák. Nástroje pro utahování I

01. 11. 2018

Ruční šroubovák patří do základní výbavy nejen každé dílny, ale i běžné domácnosti. Dotáhnout s ním uvolněný šroubek na klice či brýlích nebo sestavit zakoupený nábytek potřebuje čas od času každý. Samotným šroubům a vrutům jsme se věnovali v našich předchozích článcích. V novém seriálu Nástroje pro utahování se podíváme na to, čím šrouby vlastně přitahovat a povolovat. A začneme právě výběrem ručního šroubováku.

Ačkoli už téměř v každé domácnosti a dílně najdeme aku šroubovák, ten ruční má pořád své opodstatnění a není na místě ho zahazovat jako překonaný nebo nepotřebný.

Jak takový šroubovák vypadá, to ví i naprostý laik: kovový dřík s hrotem na konci je uchycený do tvarované rukojeti. To je základ, který přetrvává desítky let.

Už dávno však neplatí, že seženete jen plochý hrot a dřevěnou rukojeť. Dnešní trh nabízí mnoho možností, mezi kterými můžete volit. Pokud se v nich nechcete ztratit, čtěte dál.

Hrot a drážka

V článku Křížák neexistuje jsme si už vysvětlili, s jakými typy drážek se na šroubech a vrutech běžně můžete setkat. Původně existovala jen plochá drážka v různých šířkách, v průběhu 20. století se k ní však přidala řada dalších.

Nyní nejčastěji pracujeme se šrouby s drážkami křížovými Phillips (PH) a Pozidrive (PZ), imbus, torx a s vnějším šestihranem. Tím nejdůležitějším kritériem pro výběr šroubováku je právě jeho hrot, tedy to, aby seděl svým typem a velikostí do drážky v šroubu, který chcete zašroubovat. O tom si však povíme více později.

Dřík

Dříky s hrotem se standardně vyrábějí z legované chrom-vanadiové nástrojové oceli (CrV) nebo z ještě kvalitnější, vysoce pevné oceli S2. Tyto oceli vynikají povrchovou tvrdostí i korozivzdorností a při slušném zacházení něco vydrží.

Jestli chcete, aby vám šroubovák opravdu dlouho sloužil, nejde jen o to vybrat kvalitní model ověřené značky. Někdy stačí po šroubováku nesáhnout ve chvíli, kdy potřebujete zrovna něco vypáčit. Zničíte si tím totiž hrot dřív, než byste řekli švec.

Dříky jednotlivých šroubováků se od sebe mohou výrazně lišit svojí délkou (narazíte na 30mm vedle 450mm), ale také svým průměrem. Ten vás bude zajímat ve chvíli, kdy potřebujete utahovat šroub v otvoru, například v elektrikářské svorkovnici. S „tlustým“ šroubovákem se do úzkého prostoru zkrátka nedostanete. I šroubováky se stejnou velikostí hrotu (např. PH1) mívají v různých provedeních odlišné šířky dříku.

Narazit můžete i na různé vychytávky, třeba šroubovák s dlouhým ohebným dříkem, který poslouží při práci v těžko přístupných místech. Šroubovák v podobě přívěsku na klíče zase budete mít stále při ruce.

Nástroje s magnetickým hrotem pro pevnější přichycení šroubu jsou už dneska samozřejmostí. Zmagnetizovat nebo demagnetizovat dřík i šroubek podle libosti můžete také jednoduše pomocí magnetizéru.

Rukojeť

Nepodceňujte ani výběr rukojeti. Dnes je většina rukojetí z tvrdého plastu, často s povrchem z protiskluzové pryže, aby se nesmekaly v ruce. Někteří výrobci se však vracejí i k těm tradičním dřevěným.

Aby se vám se šroubovákem dobře pracovalo, měl by vám sedět do dlaně. Zvláště při delší práci oceníte ergonomický tvar rukojeti. Pokud použijete rukojeť ve tvaru písmene T, ulevíte tím svému zápěstí, a navíc získáte větší páku pro dotažení šroubu. Některé rukojeti mají také otvor pro zavěšení nebo tvar upravený tak, aby se nekutálely po stole.

Výběr šroubováku však není jen otázka materiálu. Existují i různé typy. Jak se liší hodinářský šroubovák od zámečnického? Co je svidříkový mechanismus? A kdy se vám bude víc hodit šroubovák na bity? To vše zjistíte v následujícím článku.

                                                             Šroubovák na bity vám ušetří místo

 

Předchozí článek Následující článek