Jak vybrat hrábě

25. 09. 2017

Pokud by se volil titul Nářadí podzimu, my bychom hlasovali pro hrábě. Přestože dříve byly nástrojem používaným především při žních a letním kosení trávy, dneska už si je spojíme hlavně s úklidem spadaného listí. Hrábě má doma každý zahrádkář, který se stará o trávník a záhony. Stačí však jedny hrábě na všechno? A jak vybrat ty správné?

Hrabiště a hrabice

Sice to připomíná spíš povídání o hraboší rodině, nenechte se však mýlit. Při výběru hrábí věnujte pozornost oběma hlavním částem – násadě (tedy hrabišti) i samotnému nástroji (hrabici).

Zvolit správnou násadu je důležité pro pohodlí při práci. Pokud má hrabiště vhodnou délku vůči výšce uživatele, ten se při hrabání zbytečně nenadře. Také čím lehčí násada je, tím snazší je s ní manipulace. Tradičně se násady vyráběly ze dřeva, v moderní době ho doplnil kov (hliník) a plast.

Mít tedy jedny hrábě, které používá celá rodina, nemusí být zrovna vhodné východisko. Kupovat však každému členovi vlastní hrábě také ne. Řešení se nabízí v teleskopické násadě. Její délku lze upravit podle toho, kdo ji zrovna používá.

Řada výrobců navíc přešla na systém jedné násady pro všechny zahradní nástroje – od hrábí a motyky přes pilky až po hrabla na sníh či smetáky. Stačí mít jednu násadu, na kterou nasadíte příslušný nástroj podle aktuální potřeby. Ušetříte tak prostor při skladování.

Hřeben, s nímž vlasy nerozčesáte

Tvar hrabice zase určuje, pro jakou činnost hrábě používat. Variant je hned několik. Materiál se opět pohybuje od kovu až po plast a dřevo. Tvarem se mohou hrábě lišit velmi výrazně – od „rovné desky“ s kolíky až po vějíř ohnutých „drátů“.

Klasické hrábě s dřevěnou či plastovou hrabicí jsou tradičním nástrojem pro hrabání sena. Hmotnost totiž hraje svoji roli, s lehkým nářadím se hrabe lépe.  Výhodou také je, že při poškození dřevěného nebo plastového kolíku ho lze vyměnit za snadno dostupný náhradní kus.

V kovové verzi rovné hrábě zase skvěle poslouží k přípravě záhonů na jaře. Při urovnávání půdy a vyhrabávání kořenů tentokrát oceníte jejich vyšší hmotnost. Oblíbené jsou i malé hrabičky s délkou násady kolem 30 cm, které výborně poslouží při péči o květinové záhony nebo k uhrabání zeminy na hrobě.

Ruka s mnoha prsty

Nejoblíbenější hrábě na listí a trávu se nazývají „švédské“.  Většinou se jedná o vějíř delších, pružných, na konci zahnutých „prstů“ z kovu nebo plastu. Vyrábějí se i v úzkém provedení pro hrabání kolem cest a na omezených plochách. Švédským hrábím, u nichž lze nastavit šířku, se zvláště v americkém prostředí říká planžetové.

Pro údržbu trávníku se používají také speciální provzdušňovací (vertikutační) hrábě, s nimiž trávník načechráte i odstraníte nežádoucí mech. Jestli vás už od září trápí listí spadané na váš trávník, doporučujeme shrabávat ho pravidelně, aby nestihlo zetlít, to totiž trávníku nesvědčí. Ve vhodném množství ho můžete využít na kompost.

Brát na listí a větvičky stejné kovové hrábě jako na záhony není ideální, protože by se tím trávník zbytečně rozrýval a poškozoval. Použít je ale můžete pro dekorativní uhrabávání písčitých chodníků (po vzoru japonských zahrad), které se ujalo i v některých okrasných zámeckých parcích u nás.

Suma sumárum, také při výběru hrábí platí, že volit je třeba podle účelu: na listí švédské, na záhony rovné kovové, na seno dřevěné nebo plastové s rovnou hrabicí.

Klasické hrábě zkrátka nic nenahradí. Stále se přesvědčujeme o tom, že nástroje osvědčené staletími (ba tisíciletími – vždyť hrábě vynalezli Keltové!) obstojí před všelijakými vymoženostmi, které nám mají usnadnit život či urychlit práci, většinou však jen zbytečně zabírají místo.

Rýt, či nerýt?

 

Předchozí článek Následující článek