4 důležité kroky při výběru diamantového řezného kotouče

15. 07. 2019

Když stavíte nebo rekonstruujete dům, chcete, aby bylo vše perfektní. Aby „kočičí hlavy“ přesně lícovaly s obrubníkem, aby zídka měla opravdu rovnou hranu, aby… Najít by se daly desítky dalších příkladů. Jenže jak čistě a přesně uřezat třeba asfalt nebo kámen?

Se všemi stavebními materiály si nejlépe poradí diamantový řezný kotouč. Uřízne cihlu, zámkovou dlažbu, beton, asfalt, kámen, keramiku, sklo, obklady i střešní tašky. Jenže žádný kotouč není dokonale univerzální – každý materiál si žádá své. Jak vybrat ten správný kotouč pro vaši konkrétní potřebu? Poradíme vám, na které 4 věci musíte myslet.

Začněte tím, že si ujasníte, jaký materiál chcete řezat, do jaké hloubky a jakým strojem. Od toho se volba odvíjí.

Diamantový řezný kotouč tvoří kovový disk (nosič), na kterém jsou laserem nebo pájkou navařené tzv. segmenty. To jsou zrníčka ze syntetického diamantu spojená pojivem (matricí). Pro výběr kotouče je důležité, jestli je pojivo měkké, nebo tvrdé.

1. Pojivo

Měkké pojivo obsahuje zpravidla malá, jemná diamantová zrna, což znamená slabší řezný výkon, ale čistší řez. Vždycky se používá pro tvrdé materiály.

Tvrdé pojivo spojuje naopak velká, hrubá zrna diamantů a představuje silnější řezný výkon za cenu hrubšího řezu (s otřepy). Tvrdé pojivo je určené výhradně pro měkké drolivé materiály, např. pískovec, asfalt nebo nevyzrálý beton.

Tak zní základní pravidlo číslo 1: měkké pojivo řeže tvrdé materiály, a tvrdé pojivo zase naopak měkké materiály. Proč? Jenom tak se totiž při řezání segmenty dostatečně rychle a rovnoměrně opotřebovávají a obnažují se nová zrna, která jsou schopná se do řezaného materiálu stále znovu zakusovat. Teprve až se celý segment obrousí, je potřeba koupit nový kotouč.

Pokud ale vezmete kotouč s tvrdým pojivem na tvrdý materiál, nebude za chvíli řezat vůbec. Pojivo se totiž neobrousí a diamanty se jen zaleští do hladka. Naproti tomu měkké pojivo na měkkém materiálu způsobí, že pojivo odpadne rychleji, než se stihnou obrousit zrna. Ty pak vypadnou prakticky nevyužitá a celý segment se spotřebuje výrazně rychleji.

Proto žádný diamantový kotouč nemůže být univerzální. Každý řezaný materiál má jiné vlastnosti a potřebuje jiný typ kotouče. Pokaždé se proto řiďte pokyny výrobce, pro jaký materiál je konkrétní kotouč určený.

2. Typy kotoučů

Jednotlivé kotouče se navíc liší podle tvaru segmentu. V druhé fázi výběru proto zvolte vhodný tvar kotouče. Každý typ má jiné vlastnosti řezu, jinou rychlost a různí se i v možnostech suchého či mokrého řezání a hloubky řezu.

1) Celoobvodové kotouče → Mají jeden rovný nepřerušený segment po celém obvodu. Hodí se pro tvrdé materiály (např. keramiku) a vytvářejí hladký čistý řez bez otřepů. Jejich nevýhodou je ale nutnost chladit je vodou, tedy řezat za mokra. Jinak se totiž přehřejí a zvlní. Voda také pomáhá vynášet obroušený materiál z drážky. Celoobvodové kotouče nejsou příliš vhodné pro hluboké řezy.

2) Segmentové kotouče → Řezný segment po obvodu je mezerami (výřezy, drážkami) rozdělený na určitý počet kratších segmentů. Tyto drážky kotouč chladí, a navíc vynášejí obroušený materiál ven, proto segmentové kotouče umožňují mokré i suché řezání. Bez chlazení vodou se ale kotouče rychleji opotřebovávají a víc práší. Hodí se pro hluboké řezy. Řežou rychleji než celoobvodové, ale zároveň hruběji, mohou štípat okraje.

3) Turbo kotouče → Kombinují oba předchozí typy dohromady. Segment je sice po celém obvodu (bez zářezů), ale prolamovaně. Chladí lépe než celoobvodové kotouče, dobře vynášejí materiál ven z řezu, ubírají víc materiálu, řežou rychle, ale mohou štípat hrany. Jsou vhodné pro hluboké řezy. Také se s nimi dá docela dobře brousit, takže jimi s trochou šikovnosti můžete nahradit brusný hrncový diamantový kotouč.

4) Turbo-segmentové kotouče → Vypadají jako turbo kotouče (s prolamováním), ale mají navíc i výřezy jako segmentový kotouč. Jejich výhodou je rychlý řez a dobrá schopnost vynášet odpad z řezu.

3. Parametry kotouče

Abyste s kotoučem něco uřezali, musí jeho jednotlivé parametry sedět danému stroji, ve kterém ho chcete použít, včetně otáček, výkonu či způsobu chlazení.

  • Průměr kotouče určete podle požadované hloubky a délky řezu a zároveň podle stroje, který máte pro práci k dispozici. Nesnažte se pracovat s větším nebo menším kotoučem, než pro jaký je stroj určený (např. s 230mm nebo 150mm kotoučem na 180mm stroji). Změní se tím totiž obvodová rychlost. U většího kotouče se zvýší nad povolené maximum a kotouč se poškodí a může vás zranit, u menšího kotouče se obvodová rychlost naopak sníží natolik, že kotouč řeže špatně nebo vůbec a rychleji se ničí. Navíc kryt stroje s nesprávným průměrem kotouče ani neplní svou bezpečnostní funkci.
  • Průměr otvoru (pro nasazení na hřídel) zvolte podle konkrétního stroje. Nejběžnější jsou rozměry 20 mm, 22,2 mm nebo 25,4 mm.
  • Výška segmentu (tloušťka kotouče) ovlivňuje životnost kotouče. Vyšší segment vám vydrží déle, protože se neobrousí tak rychle.

4. Chlazení

Chlazení je důležité a nevyplatí se ho zanedbat. Řiďte se doporučením výrobce, pro jaké řezání se kotouč hodí – zda za mokra (vodou), nebo za sucha (vzduchem), nebo jestli umožňuje obojí.

Zároveň při chlazení vodou dbejte na její dostatečný přísun, aby zvládla chladit i odvádět odpadní materiál. Pokud vody použijete málo, smíchá se s odpadním prachem a vytvoří brusnou pastu, která segment rychleji spotřebovává.

Řezání za mokra → Při mokrém chlazení se méně práší, lépe se odvádí materiál a zvládnete i hlubší řez v jednom kroku. I životnost kotouče je díky němu vyšší. Ne každý stroj ale řezání za mokra umožňuje, jelikož při něm hrozí zásah elektrickým proudem. Pracovat s celoobvodovým kotoučem, u kterého je chlazení vodou nutné, můžete proto jen se strojem, který je pro mokrou práci určený – tedy má izolovanou elektroniku a ideálně i trysky pro přívod vody.

Řezání za sucha → Chlazení za sucha (vzduchem) jednoduše znamená, že neřežete v kuse, ale děláte přestávky, aby kotouč vychladl. Nejste při něm však omezení typem stroje, který použijete.

Kotouč se chladí o to hůř, čím hlubší řez děláte. Proto hluboký řez rozložte do více kroků a také pro něj vybírejte větší kotouč a větší kapacitu stroje, abyste měli určitou rezervu. U kotouče o průměru 115 mm optimálně udržujte maximální hloubku řezu 20 mm. (S každým dalším větším průměrem kotouče si přidejte dalších 5 mm, takže 230mm kotouč má doporučenou max. hloubku 40 mm.)

Běžně se diamantové kotouče používají v úhlových bruskách, rozbrušovačkách nebo řezačkách obkladů. Jelikož jsou tyto kotouče určeny pouze pro stavební materiály, nedoporučujeme je používat v pilách na dřevo (kvůli adekvátnímu výkonu, otáčkám atd.).

Kvalitní diamantové kotouče se vyplatí, protože řežou rychle, pohodlně a dlouho. Jejich materiál nestárne, takže pokud si pořídíte opravdu kvalitní kotouč, se kterým nebudete pracovat zrovna denně, mohou ho zdědit ještě vaše děti a poslouží i jim.

Předchozí článek Následující článek