Jak vybrat cylindrickou vložku do dveří

20. 05. 2022

Potřebujete vyměnit zámkovou vložku, ale nevíte, jak na to? Stačí vám 3 jednoduché kroky.

1) Vyberte typ vložky

Nejdřív musíte mít jasno, jaký typ cylindrické vložky potřebujete. Záleží hlavně na tom, kam ji chcete umístit.

Měníte ji ve vchodových nebo mezipokojových dveřích? Pak to chce klasickou oboustrannou vložku, uzamykatelnou klíčem z obou stran.
Hledáte vhodnou vložku do dveří k pracovně nebo kanceláři? Zvažte vložku s knoflíkem. Z venkovní strany se zamyká klíčem, z vnitřní strany jenom knoflíkem. Takže si kdykoli snadno zajistíte soukromí i bez hledání klíčů. A při nenadálé situaci můžete zase rychle odemknout a odejít.
Dáváte vložku do dveří sklepa nebo zahradního domku? Pak vám postačí i půlvložka, která se dá zamknout jen z jedné strany (z druhé strany nemá klíčovou dírku). Hodí se tam, kde stačí zamykat jen zvenčí, nebo když se vám do konstrukce dveří nevejde celá vložka.

Všechny typy vložek do dveří běžně seženete v mosazné a poniklované variantě. Odolné jsou oboje, takže záleží spíš na tom, který odstín se vám víc líbí a ladí k použitému kování.

2) Vyberte úroveň zabezpečení

To znamená, jak moc je vložka odolná vůči zlodějům. Rozlišujeme 4 třídy ochrany proti vloupání:

1. třída (základní ochrana) – takovým vložkám se říká „stavební“, protože se používají k dočasnému zamknutí prostor rozestavěného domu. Postačují taky v interiéru nebo v brance, kterou jde stejně s trochou snahy přelézt a její zamknutí má spíš symbolickou hodnotu.
2. třída (dostatečná ochrana) – vhodná do interiéru nebo pro společné prostory, ve kterých nejsou příliš cenné věci.
3. třída (vysoká ochrana) – nejčastěji používané vložky pro vstupní dveře do bytu a domu.
4. třída (velmi vysoká ochrana) – pro vchodové dveře a prostory, které je potřeba obzvlášť chránit.

Někdy se značí také jako RC 1 až RC 4, což je zkratka z anglického „Resistence Class“. Existují ještě dvě vyšší třídy (RC 5 a RC 6), ale ty nejsou na trhu běžně k dostání.

S vložkou 3. a 4. stupně automaticky dostanete tzv. bezpečnostní kartu. Ta eliminuje možnost, že si někdo nechá vyrobit nový klíč tajně.

Zámečník totiž vyrobí kopii klíče jen tomu, kdo mu příslušnou bezpečnostní kartu ukáže. Každá kopie je navíc evidovaná.

Při výběru úrovně zabezpečení mějte na paměti:

Všechny vstupy do domu (tzn. i přes garáž či ze zahrady) by měly mít stejnou úroveň ochrany jako hlavní vchodové dveře, jinak si zloděj vybere ten nejslabší článek (a nebudete pak mít nárok na pojistné plnění).
Totéž platí i pro vstupní dveře jako takové: vložka má mít stejnou bezpečnostní třídu jako kování a dveře samotné. Pokud tomu tak není, zloděj projde přes nejméně chráněné místo a pojišťovna vám nemusí vyplatit škodu. Proto si nejdřív zjistěte, jakou konkrétní třídu pojišťovna v rámci vaší pojistné smlouvy vyžaduje.
Stupeň bezpečnosti přizpůsobte také situaci a okolí, tedy zda jde o rekreační nebo trvale obydlený objekt, zda je v klidné oblasti nebo v místě s vysokou kriminalitou apod.

3) Změřte potřebný rozměr

Správný rozměr zámkové vložky je při výběru klíčový. Měří se vždy dvě délky – od středového šroubu po okraj vložky směrem ven (A) a směrem dovnitř (B).

Nestačí znát jejich prostý součet, musíte znát oba rozměry. Měřte pečlivě, protože každý milimetr je důležitý. Když volíte vložku s knoflíkem, je zvláště důležité rozlišit, který rozměr odpovídá straně s knoflíkem.

Měřit můžete buď přímo vyndanou starou vložku (pokud má vyhovující rozměry a neměníte kování), nebo dveře i s kováním, tedy od šroubu k okraji kování jedním a druhým směrem.

Vložka má lícovat s kováním nebo ho přesahovat max. o 3 milimetry. Takže pokud sháníte vložku do úplně nových dveří, musíte mít vybrané i kování a počítat s jeho tloušťkou. Aby vložka nebyla příliš krátká nebo příliš dlouhá.

Tip: Když se nechcete tahat se svazkem klíčů, můžete si nechat vložky sjednotit na společný uzávěr a otvírat tak třeba všechny vstupy do domu jedním klíčem. U firemních objektů se používá i tzv. systém generálního klíče. Jednotlivé vložky se liší (každá má svůj specifický klíč), zároveň však existuje ještě generální klíč, který je odemkne všechny. Hodí se třeba pro ředitele, údržbáře nebo uklízečku, kteří potřebují mít přístup všude. (V případě zájmu sjednocujeme zakoupené vložky standardně do druhého dne.)

Výměna vložky v zámku je velmi jednoduchá

Potřebujete jen šroubovák. Nejdřív uvolněte šroub, který z hrany dveří zajišťuje vložku v zámku.

Strčte klíč do klíčové dírky, malinko jím pootočte a tahem k sobě vysuňte vložku ven. Stejným způsobem do otvoru zasuňte novou vložku a zajistěte ji novým šroubem. A je hotovo.

(U bezpečnostního kování s překrytím vložky může být výměna složitější, protože je potřeba sundat celé štíty.)

Jakým metodám vloupání má vložka odolat?

Nejprve je potřeba pochopit, jak vložka funguje. Uvnitř cylindrické vložky je válec (cylindr) a v něm zpravidla 3 až 7 odpružených stavítek a blokovacích kolíků, které mají různou výšku. Odpovídající klíč je svými zuby všechny posune do jedné roviny. Teprve pak je možné válec otočit tak, aby zvedl západku a odemkl zámek. (Na stejném principu jsou založené i běžné visací zámky.)

Zloději často volí některou z těchto 3 metod:

Bumping je rychlá a nehlučná metoda, při které zloděj využije speciální klíč. Když klíč vsune do zámku a udeří do něj (třeba kladívkem), stavítka odskočí tak, že se zámek odemkne. Stejným způsobem jde zámek i znovu zamknout.
Planžetování (neboli vyhmatání či lockpicking) znamená, že zloděj do zámku vsune napínák a následně kovovou planžetou posune jednotlivá stavítka do roviny tak, aby se zámek odemkl.
Odvrtání elektrickou vrtačkou naruší mechanismus vložky natolik, že přestane fungovat a dveře se otevřou. Tuto metodu zloději zpravidla volí tam, kde jsou první dvě neúspěšné. Kvůli hluku při vrtání ale víc riskují odhalení.

Bumping a planžetování jsou nedestruktivní metody. Jejich použití není vidět, protože zámek nijak neponičí. Proto se taky špatně pojišťovnám dokazuje násilné vniknutí. Naopak odvrtání vždycky vložku viditelně poškodí.

Požadavky na cylindrické vložky definuje norma ČSN EN 1303, zatímco klasifikaci odolnosti proti vloupání najdete v normách ČSN EN 1627 až 1630. Každá dobrá vložka těmto normám odpovídá.