5 rad, jak na škůdce mechanickou ochranou

Zneškodněte škůdce dřív, než se u vás zabydlí.

21. 06. 2016

Ne každý škůdce se jako škůdce tváří. Myši ve sklepě, krtci a hryzci v zahradě, ptáci na vinici nebo holubi na balkoně, to už nikoho nepřekvapí. Ale i tak na pohled milá zvířata, jako jsou ovce, dokáží nadělat pěknou paseku. Přinášíme vám tipy, jak boj se škůdci vést vítězně.

Kozy a ovce jako likvidační četa

Návrat k přírodním produktům a způsobu života, který se na nás valí ze všech stran pod štítkem BIO, vede také ke stále častějšímu obrázku v českých zahradách - ovce a kozy pasoucí se v sadu. Fungují sice jako ekologická sekačka, ale jejich chov přináší i problémy. Takové, které způsobují i zajíci a zvěř.

Mnoho chovatelů se totiž potýká s výrazným okusem stromků. V takovém případě zkoušejí vše - natírat a stříkat kmeny či omotávat je jutovými pytli. Nejúčinnější je chránit stromy mechanicky.

Třeba síťovinou, jednoduchou ochranou proti okusu, dostupnou v různých výškách, kterou nainstalujete na kmen, nebo postavením pletiva okolo stromu, aby zvířata nemohla ani k nejnižším větvím. Kvůli zajícům je nezapomeňte zapustit do půdy, protože se rádi ke kmenům podhrabávají.

Když něco škrábe za skříní a jezinky to nejsou

V paneláku je člověk často nepotká, ale v rodinném domě jsou to běžní návštěvníci - myši, krysy a potkani. Někdo nedá dopustit na klasické pasti, ať už dřevěné nebo kovové. Všechny myši se však nechytí na totéž, situace se dům od domu liší. Pro mnohé je zaručeným pomocníkem kočka, jenže tohle řešení si nemůže dovolit každý, třeba kvůli alergii na kočičí srst.

Někdo používá plašiče nebo jedy, jejich nevýhodou je ale ohrožení domácích mazlíčků. Jiní zase dávají přednost návnadám (slanina, topinka, sýr nebo vlašský ořech) v plastové pastičce, kterou rozestaví všude, kde se myši pohybují. Pokud je vám drobných hlodavců líto a nechcete je zabíjet, můžete na ně nastražit pasti-domečky, do nichž zalezou a už se nedostanou ven. Pak je vypustíte živé do přírody.

Nájezdníci pod trávníkem...

Drobné kopečky hlíny vidí rád málokterý zahrádkář. Krtčí návštěva dokáže zničit pěstěný trávník za jedinou noc. Krtek je sice užitečné zvířátko, které žere hmyzí škůdce okusující rostliny, ale kvůli nevzhledným krtincům musí často pryč. Jak na něj? S jedy je situace podobná jako u hlodavců, hrozí otrava jiných živočichů a dětí.

Pokud se rozhodnete pro past na krtky, nesahejte na ni holýma rukama, protože krtek z ní nesmí cítit pach člověka. Obnažte noru, vložte do ní past, kterou uvážete ke stromu nebo kůlu, aby ji neodtáhl jinam. Pak noru zase zakryjte hlínou.

... i v kurníku

Hryzci a hraboši sice hloubí podzemní chodby jako krtci, ale živí se především kořeny a cibulovinami, proto škodí mnohem víc. Jako prevence proti nim funguje pravidelné sečení trávy, jelikož dávají přednost klidu, nebo vysbírání všech spadaných plodů pod stromy, takže přijdou o bohatý zdroj potravy. Pokud se ve vaší zahradě usídlí i tak, zkusit můžete klešťové pasti, které se aplikují do jimi vytvořených chodeb v hlíně.

Nevzhledné krtince dokáží rychle zohyzdit pěstěný trávník.

Také užovky nebo samotní krtkové likvidují mláďata hlodavců. S bojem vám pomůžou i poštolky, sovy a lasičky, můžete jim tedy vytvořit vhodné podmínky v podobě budek nebo hromad kamení. Pokud se však sami potřebujete zbavit škodné, která vám chodí na slepice, lasičkami a kunami počínaje a liškami konče, vyzkoušejte klecové pasti na drobnou zvěř, které ji odchytí živou.

Holubi trápí více obyvatele měst.

Na ptáky jsme krátký?

Nějaký zaručený recept na ně má každý vinař a sadař. Ptáci sice užitečně omezují stavy hmyzu v zahradě i sadě, zato při dozrávání třešní, višní a vinné révy se z nich stávají nepřátelé na život a na smrt. Hejno špačků dokáže očesat úrodu raz dva.

Někdo je odhání blýskavými cédéčky či alobalem, jiný po nich střílí, jenže ptáci si po čase zvyknou a co s nimi pak? Zbývá už jedině síť, jíž obalíte strom a která sice vpustí včely a hmyz, ale ptáci už se k sladkým plodům nedostanou.

Ve městech se stav válečné fronty mění, tam spolu bojují lidé a holubi. Šediví ptáci si sedají na balkony, vikýře, střechy a kašny a nerozlišují mezi bytovým domem a kulturní památkou. Svůj trus trousí všude. A bojí se stále méně, takže kočkou ani alobalovými střapci je neodeženete na dlouho. Balkony a lodžie lze zakrýt sítí, zato v hřadování na římse jim nejúčinněji zabráníte lištou s hroty, která je často instalována právě na památky.

Předchozí článek Následující článek