Je libo zapuštěná, půlkulatá nebo šestihranná? Průvodce spojovacím materiálem I

24. 08. 2018

Šrouby a vruty jsou alfou a omegou celého spojovacího materiálu. Jsou všude kolem nás – v nábytku, ve stěnách, v autech. Bereme je jako samozřejmost. Jenže vážně všichni víme, co znamená PH a PZ nebo jaký klíč zvolit pro danou velikost šroubu? Mezery se najdou vždycky, proto jsme pro vás připravili článek, který vám vše důležité o vrutech a šroubech připomene.

Tak šroub, nebo vrut?

Ostříleným kutilům bude následující odstavec připadat trapně primitivní. Jenže pro laiky a začátečníky je třeba připomenout, jaký je vlastně rozdíl mezi šroubem a vrutem. Jak je od sebe bezpečně rozeznat? Základní rozdíl poznáte především podle způsobu, jakým se šroub nebo vrut spojuje s materiálem.

Šroub je totiž založený na spojení vnitřního a vnějšího závitu, jinými slovy potřebuje vždy protikus (matici nebo otvor s vnitřním závitem).

Vrut se dokáže zavrtat přímo do poddajného materiálu. V minulosti bylo potřeba nejdříve předvrtat díru, dnešní konstrukce vrutů však umožňuje šroubovat bez předvrtání. V případě měkké hmoty (dřevo, plast) nemusíte použít nic dalšího.

Existují i vruty do plechu a měkkého kovu, ty se nazývají samořezky. O výběru vhodných vrutů podle účelu, materiálu i prostředí se dočtete v našem starším článku.

Šroubem i vrutem tak vytvoříte rozebíratelný spoj.

Oba mají 4 části: závit (šroubovici), dřík a hlavu s drážkou. Šrouby se odlišují od vrutů jemnějším závitem. Druhy hlav a drážek jsou však pro oba společné.

Hlava

Hlava šroubu nebo vrutu je zpravidla to jediné, co zůstane viditelné. Při jejím výběru je proto potřeba myslet i na estetickou funkci. Nejčastěji se setkáte s těmito druhy hlav:

  • Zapuštěná (zápustná, kuželová) – spodní část hlavy má tvar kužele, proto zapadne do vyvrtaného otvoru a hlava zůstane v jedné rovině s materiálem, takže nijak nevyčnívá. Nejčastěji se zapuštěná hlava používá při výrobě nábytku, protože stačí hlavu přelepit krytkou a vzhled dřeva zůstane víceméně nenarušený.
  • Čočková (čočkovitá) – má také kónickou spodní část, díky níž zapadne do materiálu. Na rozdíl od zapuštěné hlavy má ale horní část mírně vypouklou ve tvaru čočky. Čočková hlava je určitý mezikrok mezi zapuštěnou hlavou a půlkulatou hlavou.
  • Půlkulatá – tvoří ji kulová úseč, tedy „seříznutá“ koule. Hlava svírá s dříkem pravý úhel, takže do materiálu nezapadá, ale dosedá na něj. Může mít i límec. Společně se zapuštěnou hlavou je půlkulatá hlava nejčastěji používaným typem.
  • Talířová – je specifická a málo používaná, najdete ji třeba na tesařských vrutech. Vypadá skutečně jako talíř obrácený dnem vzhůru, který vyčnívá nad spojovaný materiál. Spodní část je však kónická stejně jako u zapuštěné hlavy – tím se liší od velmi podobné půlkulaté hlavy s límcem.
  • Válcová hlava ve tvaru nízkého válce také zůstává zcela nad povrchem.

  • S vnějším šestihranem (na klíč) – na rozdíl od všech předchozích hlav, které mají kruhový průřez a utahují se pomocí šroubováku nebo nástavce nasazeného do drážky v jejich středu, hlava s vnějším šestihranem se utahuje „zvnějšku“ pomocí klíče. Obdobou je méně častá hlava s vnějším čtyřhranem.

Právě šestihranné hlavy na klíč umějí trochu zamotat hlavu, protože ne každý z nás si pamatuje, jaký klíč zvolit na konkrétní velikost šroubu. Proto tady najdete tabulku, která uvádí velikosti metrických šroubů (či matic) a příslušných klíčů (nebo nástavců). Velikosti v závorkách jsou historické, u současného spojovacího materiálu byste se s nimi už neměli setkat.

                                      

 

Různými druhy hlav to ale nekončí – ještě je potřeba zvolit vhodnou drážku a velikost šroubováku nebo bitu. O tom si povíme víc zase v dalším článku.

Křížák neexistuje

 

Předchozí článek Následující článek