Co byste měli vědět, než poprvé použijete chemickou maltu

23. 02. 2022

V životě jste s chemickou maltou nepracovali a nemáte tušení, co to obnáší? Žádný strach. Vysvětlíme vám vše podstatné, abyste chemické kotvení zvládli levou zadní hned napoprvé. Dozvíte se třeba, jak chemickou maltu vybrat, kdy je lepší než hmoždinka a jestli se dá kombinovat s vruty do dřeva.

Chemickým kotvením dosáhnete velmi pevného a odolného spoje s velkou nosností. Svorník totiž do zdi v podstatě vlepíte. Chemická malta se používá do plných i děrovaných cihel, betonu, pórobetonu (ytongu apod.) nebo přírodního kamene.

V narušeném, rozdroleném zdivu může být dokonce jediným řešením, protože je bezpečnější než klasická hmoždinka. Značnou výhodou chemické malty je, že omezuje pnutí (rozpěrné tlaky) ve zdivu, takže umožňuje spolehlivě kotvit blíž k okrajům či rohům a v menších vzdálenostech od sebe.

Jak funguje chemická malta

Dvousložková chemická kotva je zpravidla buď polyesterová, vinylesterová nebo epoxidová pryskyřice s cementem. Prodává se v kartuších. Tvoří ji dvě složky, které jsou v kartuši umístěné odděleně. Malta funguje teprve ve chvíli, kdy se obě složky smísí. K tomu slouží statický směšovač (míchadlo), který se našroubuje na kartuš. Maltu z kartuše vytlačíte pomocí ruční nebo aku vytlačovací pistole.

Princip kotvení je jednoduchý. Chemickou maltou vyplníte otvor ve zdivu, do něj zašroubujete svorník, závitovou tyč nebo jiný kotevní prvek, který v maltě zatuhne. Po vytvrdnutí malty umístíte na svorník předmět, který chcete ukotvit. A máte hotovo.

Jedná se o samostatný způsob kotvení, nekombinuje se s hmoždinkami. Jenže jak poznat, kdy je vhodnější zvolit hmoždinky, a kdy chemickou kotvu?

Chemická malta unese větší zatížení, takže s ní spolehlivěji ukotvíte těžké předměty a konstrukční prvky. Zatímco max. únosnost hmoždinek se pohybuje v jednotkách až desítkách kilogramů, únosnost chemických malt až ve stovkách kilogramů. Zároveň to chce maltou kotvit věci, které nebudete jen tak přemisťovat, protože co maltou jednou ukotvíte, už tak snadno nezměníte.

Odstranění chemické kotvy je zapeklitá věc

Pokud potřebujete vyměnit třeba umyvadlo zavěšené na závitových tyčích, problém to není. Odšroubujete matice, umyvadlo sundáte a nahradíte novým a zase ho maticemi zajistíte. (Samozřejmě za předpokladu, že rozteč děr je u nového umyvadla stejná jako u toho starého.)

Jelikož je ale chemická malta v podstatě lepidlem, do kterého závitová tyč zatvrdne, tyč samotná už vyndat nejde.

Pokud máte v úmyslu ukotvený předmět sundat a ničím nenahradit, jedinou cestou je svorník odřezat, místo zabrousit a zaštukovat. Znovu už tam ale nic neukotvíte. Proto – spíš než pro věšení obrázků – se chemická malta používá pro stavební prvky a těžké konstrukce (zábradlí, umyvadla, kuchyňské linky nebo třeba dopravní značky), které zůstanou roky na svém místě.

Tip č. 1: Problému s odmontováním chemické kotvy se ale můžete vyhnout tím, že místo svorníku použijete závitové pouzdro. To má vnitřní závit, do kterého snadno zašroubujete hák, šroub nebo závitovou tyč, a zase je kdykoli stejně snadno vyšroubujete. Pouzdro je přitom zcela schované ve zdi a zůstane použitelné pro příště.

Jakou chemickou kotvu zvolit

Odpovězte si na tyto tři základní otázky a budete mít jasno.

1) Chcete kotvit v interiéru nebo v exteriéru?

Polyesterové malty se nedoporučují do míst s trvalou vlhkostí, proto se používají jen v interiéru. Nejuniverzálnější jsou vinylesterové chemické kotvy, které se hodí dovnitř i ven. Některé jsou certifikované i do seizmických oblastí, tedy tam, kde hrozí zemětřesení, takže dobře odolávají vibracím.

Pro kotvení v bazénech, vodních nádržích a ve skalách je zase ideální epoxidová chemická malta, protože výsledný spoj je vodotěsný a odolný vůči korozi. (Současně je třeba použít šrouby z nerezavějící oceli A4, které jediné vydrží v kontaktu s vodou a chemickými přípravky.)

U některých malt se uvádí zkratka SF (styrene free), což znamená, že je to malta bez obsahu styrenu. Ten se hojně používá při výrobě polystyrenu a dalších plastů, jenže nepříjemně zapáchá, a hlavně je pro člověka jedovatý a karcinogenní. Proto se malty se styrenem aplikují jedině v exteriéru, kde je okamžitě odvětráván. Kvalitní výrobci (jako Fischer) se však styrenu vyhýbají úplně.

2) Z jakého materiálu je zeď, do které chcete kotvit?

Nejběžnější vinylesterové malty, jako FIS VL 300 T, se hodí do všech obvyklých typů zdi (plných a děrovaných cihel, betonu a pórobetonu). Do přírodního kamene a betonových zdí trvale vystavených vlhkosti je ideální výše zmíněná epoxidová malta (třeba FIS EM PLUS 390 S). Do betonu s trhlinami i bez nich je určená například chemická kotva FIS HB 345 S

3) Při jaké teplotě budete pracovat?

Jelikož je doba vytvrzení vždy závislá na teplotě, lehce pod bodem mrazu trvá tuhnutí klasické malty i celý jeden den. Proto se vyrábějí zimní rychletvrdnoucí varianty chemických kotev, které se dají použít až do -10 °C. Při 0 °C vyzrávají až 8x rychleji než běžná malta a při 20 °C zkracují dobu vytvrzení o polovinu.

Fischer nově přišel s ještě univerzálnější maltou - FIS V ZERO 300 T. Je to letní a zimní malta v jednom, protože se dá aplikovat za teplot od -10 °C do +40 °C.

Navíc v ní nejsou žádné nebezpečné látky, takže je zdravější pro vás i pro životní prostředí a obal se může po spotřebování vyhodit do běžného odpadu.

Suma sumárum: běžný člověk zpravidla upotřebí maltu FIS VL 300 T (v létě) nebo FIS VL 300 T HIGH SPEED (v zimě), protože jsou nejvšestrannější a menší 300ml balení bohatě stačí.

Pro firmy se víc hodí větší kartuše letní FIS VL 410 C a zimní FIS VL 410 C HIGH SPEED. Při vyšší spotřebě totiž vycházejí levněji, mají přesnější poměr smíšení a jsou spolehlivější. Nevýhodou je ale nutnost použít speciální pistoli.

Tip č. 2: Nemáte tušení, kolik kartuší budete potřebovat? Stáhněte si aplikaci Mortar-Fix. S její pomocí snadno vypočítáte vaši spotřebu malty. Nebo se pro orientaci podívejte do této tabulky.

Co všechno potřebujete k práci

Kromě kartuše s chemickou maltou a směšovačem si přichystejte vytlačovací pistoli, vrtačku a vrták do zdi, kartáček a pumpičku na odstranění prachu. To je nářadí nutné ke kotvení do plných cihel, betonu a kamene.

V případě děrovaného zdiva nepotřebujete kartáček a pumpičku, zato musíte mít ještě navíc plastové či kovové sítko. Proč, to se dozvíte v dalším článku. A samozřejmě si připravte i kotevní svorník nebo závitovou tyč, zkrátka to, na co pak požadovaný předmět upevníte.

Dá se vůbec chemická malta kombinovat s běžnými vruty a šrouby?

Při chemickém kotvení je vtip v tom, že předmět zpravidla usazujete na kotvicí prvek, který nemá žádnou hlavu. Nic vám tak nebrání například markýzu kdykoli sundat a pak znovu upevnit. Zajištěná je totiž maticemi.

Běžné vruty a šrouby se s chemickou maltou nepoužívají, protože přes jejich hlavu už nic nenasadíte. Museli byste tudíž předmět upevnit současně se zašroubováním vrutu a předmět hned podepřít, aby nezatěžoval kotvu před jejím vyzráním. Ještě složitější by pak bylo sundání předmětu, respektive jeho odřezání.

Tip č. 3: Pohlídejte si i kvalitu kotvicích prvků. Tady se nevyplatí šetřit, protože musí udržet celou váhu toho, co na ně pověsíte. Důležitá je především pevnost oceli (nejlíp 8.8 a vyšší) a povrchová úprava chránící před korozí. Pozinkované tyče v interiéru postačí, ven ale použijte raději nerezové.

Teď už víte skoro vše, co vědět potřebujete. Zbývá už jenom přesný návod, jak při kotvení postupovat krok za krokem. Ten najdete v našem dalším článku. Poradíme vám v něm, jaký je správný průměr otvoru nebo co při práci nepodcenit.

Předchozí článek Následující článek